150 tisíc Pákistánců míří do Běloruska. Sousedé mají strach z nové migrační krize
V Bělorusku chybí pracovníci, krizi se snaží zažehnat diktátor Lukašenko. Dohodl totiž příchod až 150 tisíc Pákistánců. Toho se ale bojí okolní země.
Publikováno: 15.4.2025
Černý Mercedes zastaví a vystoupí z něj postava v černém kabátě a čepici - pákistánský předseda vlády Šahbáz Šaríf. Na červeném koberci na něj už čeká běloruský prezident Alexandr Lukašenko, se kterým se s úsměvem objímá. Pak spolu oba aktéři odcházejí k jednání.
"Drahý Šahbazi, s radostí vítám tebe a tvé kolegy tady v Minsku. Vím, že jsi už kdysi dávno se svým otcem navštívil Minsk," přivítal koncem minulého týdne až téměř kamarádsky běloruský lídr svého hosta. A v přívětivém duchu pokračoval: "Naše bilaterální vztahy jsou téměř jako v rodině, proto je vždycky budeme udržovat na vysoké úrovni," prohlásil.
Důvodem návštěvy byla jednání o posílení vzájemných vztahů, nakonec spolu podepsali hned několik dohod týkajících se vojenské spolupráce, potravinové bezpečnosti a obchodu. Šaríf dorazil do Minsku s nabídkou poskytnutí až 150 tisíc pákistánských pracovníků, kteří by pomohli řešit problém s nedostatkem pracovních sil v Bělorusku.
"Mezi hlavní body našich rozhovorů patřila dohoda o vyslání více než 150 tisíc vysoce kvalifikovaných pákistánských pracovníků, aby přispěli k úsilí o budování státu v Bělorusku," napsal k výsledkům Šaríf na svém profilu na sociální síti X. Předtím také Bělorusko pochválil za rozvinuté zemědělství a výrobu traktorů, oba státy plánují také společné podniky ve výrobě elektrických autobusů a zemědělských strojů.
Pro Lukašenka je návštěva důležitá nejenom kvůli pochvalám a dohodám, ale také jako symbolický akt. Jako prezidenta ho totiž po zfalšovaných volbách v roce 2020 a následném potlačení protestů neuznávají západní státy. Země je diplomaticky izolovaná a závislá na Putinově režimu v sousedním Rusku. Má tak jen málo příležitostí jednat s ostatními zeměmi nebo s nimi uzavírat dohody. A i kvůli sankcím, izolaci a emigraci po protestech v zemi chybí pracovní síla, úřady hovoří o "více než 198 tisících volných míst". To by Pákistánci mohli vyřešit.
Jenže v Polsku, Lotyšsku a Litvě - sousedních státech, členech Evropské unie a NATO - oznámení vyvolává obavy. Bělorusko totiž už v minulosti využívalo migranty jako "zbraň", uprchlíky z Blízkého východu, Afriky a jižní Asie - včetně Pákistánu - posílalo přes hranice na Západ, kde jich tisíce uvízly a desítky dokonce zemřeli.
Hlavní část krize proběhla v letech 2021 a 2022, nelegální přechody hranic ale pokračují i nadále. Mluvčí polské pohraniční stráže o takovém pokusu a následném útoku kameny na auto pohraničníků naposledy informoval jen před několika dny. V pondělí se pak 120 lidí pokusilo nelegálně překročit hranici do Lotyšska.
Bělorusko po protestech v roce 2020 a následných represích opustilo podle odhadů až 200 tisíc lidí z politických a ekonomických důvodů. Zemi chybí hlavně nejkvalifikovanější odborníci, obyvatel ale kvůli nízké porodnosti ubývá už od počátku 90. let.