292 nakažených zdravotníků. Vaše opatření je ohrožují, kritizuje Vojtěcha šéf komory

#Domácí

Publikováno: 3.4.2020

"Ministrem zdravotnictví stanovená opatření týkající se odlišně stanoveného režimu karanténních opatření v případě zdravotníků, kteří se ocitli v přímém kontaktu s osobou, u které bylo prokázáno onemocnění Covid-19, nemají oporu v zákoně, a navíc představují ohrožení zdraví spolupracovníků těchto osob i pacientů," zní ostré oficiální stanovisko České lékařské komory, které prezentoval její prezident Milan Kubek.

Komora je stavovskou organizací sdružující všechny lékaře. V Česku jich je zhruba 40 tisíc.

Spolek kritizuje pokyn ministerstva zdravotnictví, který dává při rizikovém kontaktu zdravotníka s nakaženým pacientem výrazné pravomoci přímému nadřízenému zdravotníka. Rizikové je přitom každé setkání, kdy lékař nebo sestra neměli přiměřené ochranné prostředky.

Vedoucí takového doktora či sestry rozhodne, jestli je pro zajištění chodu nemocnice či jiného zařízení nezbytný. Pokud ho může postrádat, po souhlasu příslušného hygienika ho pošle na 14 dní do karantény. S automatickým testem na Covid-19 se nepočítá. Pokud nadřízený rozhodne, že se zařízení bez daného lékaře či sestry neobejde, musí zaměstnanec i po rizikovém kontaktu chodit dál do práce. Test podstoupí za pět dnů. Když je negativní, po dvou týdnech následuje další test.

"Naprosto scestné stanovisko"

Lékařům i sestrám, kteří i po rizikovém kontaktu musí dál pečovat o pacienty, resort ukládá řadu povinností. Dva týdny musí užívat respirátory nejvyšší třídy FFP3 bez výdechového ventilu, ten samý přitom mohou nosit maximálně osm hodin v kuse. Každý den při příchodu do práce musí svému nadřízenému hlásit, jaký je jejich aktuální zdravotní stav a zda mají teplotu. Pauzy tráví o samotě v odděleném prostoru.

Podle Kubka je předpis příliš riskantní. "Musíme udělat vše pro to, aby se infekce nešířila. Není možné, aby potenciálně infekční zdravotníci ošetřovali pacienty a přispívali k rozšiřování infekce. To je naprosto scestné stanovisko," řekl Aktuálně.cz Kubek. Východiskem pro udržení potřebného počtu lékařů a sester není podle něj nutit je do poslední možné chvíle ošetřovat pacienty i po rizikovém kontaktu, ale zajistit dost ochranných pomůcek a plošné testování.

V této souvislosti narazilo Aktuálně.cz na příběh z jedné pražské fakultní nemocnice. Lékařka oddělení, které primárně neslouží k péči o pacienty s Covid-19, byla dva dny po sobě v kontaktu s nakaženým pacientem. Měla roušku a ochranné rukavice. O nemoci pacienta se dozvěděla třetí den. Obratem informovala nadřízeného, který ji však poslal ještě do večerní služby. Do karantény zamířila lékařka až následující den.

Opatření připravili epidemiologové

Nemocnice navíc nejsou na nová nařízení vždy dostatečně připravené. Například lékařských pokojů není mnohdy tolik, aby v danou chvíli mohly sloužit k regeneraci či přestávce na jídlo jen jednomu lékaři. Stejně tak, ačkoliv se situace ve srovnání s polovinou března výrazně zlepšila, nejsou všechna pracoviště patřičně zásobena ochrannými pomůckami.

Jejich nedostatek si uvědomuje i ministr vnitra a šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček. Všem lékařům ve čtvrtek poslal děkovný dopis, v němž jim slibuje nápravu.

"Vláda schválila můj návrh, aby podle krizového zákona čeští dodavatelé museli přednostně dodávat státu například produkci celoobličejových masek a filtrů splňujících normu FFP3 nebo tlakových lahví pro nemocnice bez centrálního rozvodu kyslíku. Věřte mi, že dělám vše, abych vám ve vaší nelehké situaci pomohl," stojí v dopise.

Ministerstvo zdravotnictví trvá na tom, že nařízení týkající se rizikového kontaktu jsou odpovídající. Kritiku šéfa lékařské komory Kubka odmítá. "Mimořádné opatření připravila pracovní skupina vysoce erudovaných epidemiologů a infektologů, zástupců Společnosti infekčního lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a vybraných krajských hygienických stanic," řekla Aktuálně.cz mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová.

Zmínění experti podle mluvčí postupovali na základě doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) či amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Z vyjádření resortu plyne, že opatření má v první řadě zajistit, aby byl k dispozici dostatečný počet zdravotníků. "Práce zdravotníků a jejich potřebná kapacita jsou jedním z klíčových prvků ve snaze o zamezení stávající epidemie," vysvětlila mluvčí.

Dáváme přednost karanténě

Deník Aktuálně.cz oslovil více než 15 tuzemských nemocnic s prosbou o stanovisko ke karanténním pokynům Vojtěchova resortu. Žádná proti němu oficiálně nevystoupila. "Nařízení ministerstva zdravotnictví respektujeme a zařídili jsme se podle něj," řekla Marie Heřmánková, mluvčí Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, která spadá pod správu resortu.

"Opatření považujeme za zcela adekvátní," sdělil mluvčí Fakultní nemocnice v Olomouci Adam Fritscher. Fakultní nemocnice v Motole monituruje všechny zaměstnance, kteří vykazují mírné příznaky nákazy, a zdravotníky, kteří byli v kontaktu s infikovaným pacientem, posílají domů rovnou. "V aktuální chvíli dáváme přednost, pokud je to možné, domácí karanténě," řekla mluvčí nemocnice Pavlína Danková.

Prezident České lékařské komory Kubek nicméně Aktuálně.cz potvrdil, že od jednotlivých lékařů komora naopak zaznamenala řadu stížností, které se proti nařízení ministerstva vymezovaly. "Nevím přesně, kolik takových podnětů se sešlo, ale vím, že právní kancelář České lékařské komory se tím opakovaně zabývala a pomáhala zdravotnickým i lékařským odborům," podotkl.