33 let svobody: Co se povedlo a čeho jsme se naopak nedokázali zbavit?

<p><img width="1280" height="719" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/11/profimedia-0017446442-2.jpg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="Profimedia" loading="lazy" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/11/profimedia-0017446442-2.jpg 1280w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/11/profimedia-0017446442-2-300x169.jpg 300w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/11/profimedia-0017446442-2-1024x575.jpg 1024w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/11/profimedia-0017446442-2-768x431.jpg 768w" sizes="(max-width: 1280px) 100vw, 1280px" /></p><strong>Asi každý ctí (a cítí) svou vlastní hierarchii státních svátků. Dovedl by zdůvodnit, proč je pro něj některý ze svátků důležitější než jiný, bez ohledu na to, zda je zrovna v supermarketech zavřeno či nikoli. </strong> Pro mnohé je tak nejvýznamnějším svátkem 17. listopad. Jeho připomenutí je pro ně důležitější než 28. říjen a oslavy vzniku Československa nebo 1. leden a Den obnovy samostatného českého státu. Důvod je prostý. Sedmnáctý listopadový den slavíme obsah státu, nikoli jen jeho formu. Je to, zjednodušeně řečeno, svátek lidí, jimž nezáleží tolik na tom, zda žijí v císařském Rakousku, republikánském Československu, či České republice, nýbrž na tom, co je náplní a obsahem tohoto státu. Zda je to země svobodná, demokratická a právní. Zda nezasahuje do soukromí občanů. Zda je solidární, v dobrém slova smyslu sociální. Zda je kulturně a myšlenkově otevřená, tolerantní, nepodléhá nacionalismu, či jiným zhoubným ideologiím, které vše uvedené dříve či později rozšlapou. Právě k takovému státu dva 17. listopady v našich dějinách nakročily. Koneckonců 28. říjen a vznik Československa slavili, byť nesměle, i komunisté a před 1. lednem roku 1993 si mnozí Češi, Moravané i Slováci neuměli představit rozpad federace, aby posléze zjistili, že o skutečné kvalitě státu a hodnotách, které vyznává, jeho název ani velikost nerozhoduje. Ostatně i vztahy Čechů a Slováků jsou po rozdělení na dvě samostatné republiky lepší. A to je o poznání větší hodnota než název země, v níž oba národy žijí. K letošnímu 17. listopadu jsme připravili anketu, která právě tento vnitřní obsah, tuto kvalitu českého státu zkoumá. Námi oslovení respondenti odpovídali na dvě otázky. (DH) 1) Co se podle vás od listopadového převratu povedlo? 2) Čeho jsme se naopak nedokázali zbavit a přetrvává dodnes? Miloš Vystrčil předseda senátu 1. Žijeme již více než 30 let ve svobodné, demokratické zemi. Naše ústava zaručuje dodržování základních práv a svobod. Máme možnost se svobodně rozhodovat a volit, vyjadřovat názory, cestovat, obchodovat, podnikat, vzdělávat se nebo se věnovat svým zájmům a koníčkům apod. Vrátili jsme se mezi země, které se řadí...

#Hlavní stránka #Týdeník FORUM #17. listopad #anketa #Česká republika #Československo #revoluce #výročí

Publikováno: 18.11.2022

Asi každý ctí (a cítí) svou vlastní hierarchii státních svátků. Dovedl by zdůvodnit, proč je pro něj některý ze svátků důležitější než jiný, bez ohledu na to, zda je zrovna v supermarketech zavřeno či nikoli. Pro mnohé je tak nejvýznamnějším svátkem 17. listopad. Jeho připomenutí je pro ně důležitější než 28. říjen a oslavy vzniku Československa nebo 1. leden a Den obnovy samostatného českého státu. Důvod je prostý. Sedmnáctý listopadový den slavíme obsah státu, nikoli jen jeho formu. Je to, zjednodušeně řečeno, svátek lidí, jimž nezáleží tolik na tom, zda žijí v císařském Rakousku, republikánském Československu, či České republice, nýbrž na tom, co je náplní a obsahem tohoto státu. Zda je to země svobodná, demokratická a právní. Zda nezasahuje do soukromí občanů. Zda je solidární, v dobrém slova smyslu sociální. Zda je kulturně a myšlenkově otevřená, tolerantní, nepodléhá nacionalismu, či jiným zhoubným ideologiím, které vše uvedené dříve či později rozšlapou. Právě k takovému státu dva 17. listopady v našich dějinách nakročily. Koneckonců 28. říjen a vznik Československa slavili, byť nesměle, i komunisté a před 1. lednem roku 1993 si mnozí Češi, Moravané i Slováci neuměli představit rozpad federace, aby posléze zjistili, že o skutečné kvalitě státu a hodnotách, které vyznává, jeho název ani velikost nerozhoduje. Ostatně i vztahy Čechů a Slováků jsou po rozdělení na dvě samostatné republiky lepší. A to je o poznání větší hodnota než název země, v níž oba národy žijí. K letošnímu 17. listopadu jsme připravili anketu, která právě tento vnitřní obsah, tuto kvalitu českého státu zkoumá. Námi oslovení respondenti odpovídali na dvě otázky. (DH) 1) Co se podle vás od listopadového převratu povedlo? 2) Čeho jsme se naopak nedokázali zbavit a přetrvává dodnes? Miloš Vystrčil předseda senátu 1. Žijeme již více než 30 let ve svobodné, demokratické zemi. Naše ústava zaručuje dodržování základních práv a svobod. Máme možnost se svobodně rozhodovat a volit, vyjadřovat názory, cestovat, obchodovat, podnikat, vzdělávat se nebo se věnovat svým zájmům a koníčkům apod. Vrátili jsme se mezi země, které se řadí...