5 měsíců do voleb: 80. výročí Hitlerovy smrti otevírá vzpomínky i na sovětské „osvobození“ a zotročení
Publikováno: 30.4.2025
PŘEDVOLEBNÍ DENÍK / Česká společnost je prý nemocná historií. Pro někoho je konec války před 80 lety tím nejkrásnějším okamžikem historie, někomu jinému tehdejší události vytváří rozporuplné pocity s vědomím, že se národ ocitl na přechodu od nevýslovných hrůz nacismu k nevýslovným hrůzám komunismu. Tato nejednota ale nesvědčí o tom, že by za dnešní nemoci mohla historie, nýbrž o tom, že části české společnosti byl vymyt mozek i s historickou pamětí. V Polsku nebo ve Finsku celý národ ví, že se na nich moskevská říše pojmenovaná jako Sovětský svaz dopustila strašného bezpráví a strašných zločinů. I Češi se stali v minulém století obětí ruského imperialismu a přímé agrese, ale rozsáhlá míra kolaborace a nedostatečné vyrovnání s komunismem způsobily, že se tu vesele prohánějí kolaborantské proruské strany a kolaborací je nasáklá i hlavní opoziční strana ANO Andreje Babiše. Právě před 80 lety se v bunkru zastřelil Adolf Hitler. Padla zrůda, která přinesla světu obrovské neštěstí. Je samozřejmě logické, že se tímto výročím otevírá seriál vzpomínkových akcí k událostem, které budou dohromady označeny za „osvobození“. Abychom ale nebyli nemocní historií, tak je třeba zasadit pád nacistické Třetí říše a konec německé okupace do kontextu s tím, co v Československu následovalo. Byly to nejprve vraždy tisíců nevinných Němců a následné vyhnání celé německé menšiny, která spolu s námi – a také s Židy, jež vyhladil Hitler - vytvořila velkou kulturu naší země. Pak to bylo také řádění sovětských agentů, kteří si došli pro ruské a ukrajinské emigranty, jež u nás dříve našli útočiště před bolševickým terorem. Československá vláda se za tyto nešťastné…