5 měsíců do voleb: Německo bojuje s extrémismem. Ten je u nás normální
Publikováno: 2.5.2025
PŘEDVOLEBNÍ DENÍK / Německý Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV) oficiálně označil stranu Alternativa pro Německo za „prokazatelně pravicově extremistickou“. Opírá se přitom o svá konkrétní zjištění i o rozhodnutí několika soudů na zemské úrovni. Tento krok u nás bedlivě sledujeme. K AfD má v mnoha ohledech blízko jak SPD Tomia Okamury, Stačilo! pana Vidláka a Kateřiny Konečné, tak i samotné Babišovo ANO. Jenom si u nás neumíme představit, že by ANO u nás někdo označil za extrémistické. Důvod není v tom, že by ANO bylo prokazatelně demokratickou stranou. Její vůdcovský princip a ignorování demokratických pravidel by to odůvodňovaly, ale v našich poměrech se nikdy nedotkneme někoho, kdo je silný. Když je někdo silný, tak se diskuze a posuzování hned mění. AfD v Německu je také silné a tamní debata je vážná. Rozvědka slíbila ohodnocení AfD již ke konci minulého roku, ale nakonec s ním počkala až na dobu po volbách. Je zjevné, že byla zdrženlivá. Nyní se ale v Německu vede debata, zda AfD může vůbec legálně fungovat. Přitom by ji nyní podle průzkumů chtěla volit čtvrtina Němců. Opravdu nejde o jednoduchý problém. A také není vůbec jisté, zda by ústavní soud měl na zákaz AfD skutečně dost argumentů. O důsledcích zákazu masové a dokonce možná i nejsilnější německé strany ani nemluvě. Argumenty pro zařazení AfD mezi extrémisty jsou ovšem vážné. Někteří čelní představitelé, jako třeba Björn Höcke, používají jazyk blízký neonacistické tradici, zlehčují nacismus a vyzývají k “obratu o 180 stupňů” v kultuře německé paměti na Hitlerovu Třetí říši. Ve stranické…