84 dní do voleb: Kde jsou příčiny krize Západu a hnědé tsunami v politice
Publikováno: 11.7.2025
PŘEDVOLEBNÍ DENÍK / Je to již řadu let zcela viditelný jev. V mnoha demokratických zemích Západu včetně Spojených států amerických se k moci derou polofašistické, extrémně populistické a výrazně nacionalistické síly. Často se vyznačují nenávistnými xenofobními či vypjatě agresivními projevy, jaké by ještě před patnácti či dvaceti lety byly nemyslitelné. Tomuto jevu odpovídá i atmosféra kulturní války, a u nás dokonce i volání po změně režimu. Když se člověk dívá na absurdní chování Donalda Trumpa a jeho okolí, na sílu radikální Alternativy pro Německo či rakouských Svobodných, na vzestup Nigela Farage i francouzského Národního sdružení, tak si uvědomí, že krize demokracie prochází celým Západem a náš Andrej Babiš si jen vybral takovou pozici, v jaké mu právě teď fouká vítr do plachet. Pozice extrémního populisty a sprostého křiklouna, který sází na nacionalismus, xenofobii a zaopatřovatelský stát, jenž bude méně schopným voličům rozdávat peníze vyprodukované lidmi, kteří Babiše nevolí a platí daně ze své tvrdé práce. Co se to děje s naším světem? To se lidem na Západě i u nás přestala líbit liberální demokracie? Svobodné prostředí, právní stát a docela dobře fungující ekonomika, která výrazně využívá možností Evropské unie? Obvyklým vysvětlením vzestupu krajní pravice a populistů je, že se klasické strany vzdálily potřebám a zájmům svých voličů. Přitom se velmi často uvádí neschopnost dosavadních elit čelit masové migraci. Jistěže na tom může něco být, ale celý tento jev, který probíhá v tolika zemích zároveň, to nevysvětluje. Hlubší pohled ukazuje, že země zasažené krizí demokratických institucí nečelí migraci ani zdaleka ve…