85 bodných ran své ženě a dětem. Vánoční vrah se stal posledním popraveným v pankrácké věznici
Publikováno: 8.2.2026
HISTORIE / Nekladl odpor. Psal se únor 1989 a popravčí cela v suterénu pražské pankrácké věznice se stala místem popravy posledního odsouzence na českém území. Stal se jím Vladimír Lulek, přezdívaný Vánoční vrah. Svými ranami usmrtil manželku i čtyři děti. Pankrácká věznice – místo, kde si již za Rakouska-Uherska, od devadesátých let 19. století, odpykávali odsouzenci své tresty "těžkého žaláře, žaláře a vězení". Za první republiky byla nedobrovolným domovem pro zhruba 800 vyšetřovanců a trestanců s uloženým trestem do jednoho roku. Druhá světová válka přinesla zásadní zlom – ve věznici se usídlilo gestapo. Ve vyšetřovací vazbě a v neblaze proslulé pankrácké sekyrárně, zřízené na jaře 1943, umírali zejména účastníci domácího odboje, odpůrci okupace, ti, kdo před hitlerovským Německem odmítali sklonit hlavu. Gestapo je tvrdě vyslýchalo, mučilo a vraždilo, aniž by jim dopřálo možnost se jakkoliv hájit. Do konce války zemřelo v pankrácké sekyrárně 1075 lidí, z čehož bylo 155 žen. Konec války však neznamenal konec politického násilí. Naopak. Komunisté vytrvale pátrali v řadách obyvatel svého vlastního státu po "třídních nepřátelích", brali jim svobodu a mnohdy i život. Od převzetí moci v zemi v únoru 1948 vyřkli do roku 1953 ortel smrti nad více než 250 lidmi, z nichž téměř z 90 procent právě z politických příčin. Političtí vězni, z nichž je neznámější justiční vražda Milady Horákové, byli věšeni za budovou nemocnice. "Místa, kde byli též vězněni a popravováni nevinní lidé z politických důvodů, jsou trvalým mementem," připomínají webové stránky věznice. Proto se v bývalé sekyrárně, na popravišti…