Agresivní přijetí Rakušana v Karviné a mýtus hornických zásluh
Publikováno: 24.1.2024
KOMENTÁŘ / Ministr vnitra Vít Rakušan při výjezdu do regionů navštívil také Karvinou. V prostorách restaurace se mu dostalo výmluvně agresívního přijetí místními konzumenty piva a ruské propagandy. Videozáznam by měl povinně shlédnout každý zabedněný hlasatel nebezpečného názoru, že prý v ČR „nepotřebujeme“ bojovat s ruskými podvratnými aktivitami. Na obranu osob slovně atakujících ministra do nebe volajícími nesmysly a vyhrožujících mu „lidovými soudy“ zaznívá, že prý dotyční „celý život tvrdě pracovali“. Nehodlám tento fakt zpochybňovat, je však nutné zasadit jej do kontextu. https://twitter.com/MercuryBarbora/status/1749503449723510875 Starorežimní vzdělávací systém provozoval dva hlavní programy, jimiž už na základní škole naháněl lidi do preferovaných profesí. Učitelé, kteří dodali státu příslušný počet přesvědčených „kusů“, za to byli finančně a kádrově zvýhodňováni. Pokud žák vykazoval přinejmenším schopnost absolvovat střední školu, někteří z učitelů se jej snažili dostat mezi profesionální vojáky. Zájem byl, aby do těchto profesí odcházeli lidé relativně schopní, pokud možno i nejschopnější. Na druhém konci spektra fungoval nábor hornických kádrů. Tedy jestliže měl někdo problém dokončit základní školu, jeho vysvědčení překypovalo „dostatečnými“ nebo dokonce propadal, stával se „perspektivním kádrem“ pro nadhaněče budoucích horníků. V řadách horníků tak po dekády končili nejhloupější lidé z celé společnosti, kteří by na základě výkonů ve škole měli problémy vykonávat kterékoliv jiné zaměstnání vyžadující přinejmenším průměrnou úroveň intelektových schopností. O hloupých a moudrých Tím nehodlám hornický stav jako celek nějak zesměšňovat. Inteligence je s největší pravděpodobností vrozeným parametrem a nelze mít na ní žádnou zásadní zásluhu. Kdo se nemusel stát horníkem maximálně rozvíjel to, co mu bylo dáno, zatímco…