Agrofert nemá nárok na dotace, Babiš je ve střetu zájmů, potvrdil Brusel
Česko by podle závěrečné zprávy z auditu Evropské komise zároveň mělo vrátit dotace, které holding Agrofert neoprávněně získal.
Publikováno: 23.4.2021
Zpráva tak i po vyjádření českých úřadů potvrzuje dříve publikovaná zjištění. Dotace ze strukturálních fondů Evropské unie, které dostaly firmy z holdingu od 9. února 2017, jsou proto podle závěru auditorů neoprávněné.
Babiš dlouhodobě odmítá, že by byl ve střetu zájmů, a uvádí, že Česká republika žádné peníze Bruselu vracet nebude.
Podle auditorů je pro závěry zásadní, že Babiš jmenoval všechny činitele fondů, které může i odvolávat. "Pan Babiš tudíž oba svěřenské fondy ovládá a prostřednictvím těchto svěřenských fondů ovládá také skupinu Agrofert," konstatuje zpráva s tím, že premiér má přímý ekonomický zájem na úspěchu Agrofertu.
Česko by podle ní zároveň mělo vrátit dotace, které společnost neoprávněně získala z Evropského fondu pro rozvoj venkova a Evropského sociálního fondu po zmíněném datu.
Kontrolní výbor Evropského parlamentu loni v květnu Babiše v nezávazných doporučeních vyzval, aby odstoupil, nebo přestal přes firmy spojené s Agrofertem inkasovat peníze z unijního rozpočtu, pokud se jeho střet zájmů skutečně prokáže.
O střetu zájmů se hovoří od Babišova vstupu do politiky
O možném Babišově střetu zájmů se mluví prakticky od jeho vstupu do politiky a zejména poté, co se v roce 2013 jeho hnutí dostalo do Poslanecké sněmovny a Babiš v lednu 2014 usedl do křesla ministra financí.
Agrofert, jehož byl tehdy majitelem, je jedničkou zemědělsko-potravinářského sektoru i druhou nejvýznamnější skupinou chemického průmyslu v Česku. Výrazné bylo i Babišovo angažmá v médiích, skupina Mafra, vlastněná Agrofertem, patří k největším mediálním domům v Česku.
Podle novely zákona o střetu zájmů, přijaté začátkem roku 2017 přes odpor hnutí ANO a veto prezidenta Miloše Zemana, smějí členové kabinetu ovládat firmy, ty ale nemají přístup k veřejným zakázkám a nenárokovým dotacím. Omezení platí pro firmy, v nichž ministři drží nejméně 25 procent. Zákon zakazuje členům vlády i dalším činitelům provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Babiš v reakci na normu v únoru 2017 vložil akcie firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů.