Alena Schillerová v roli upíra aneb Nová jednotka drzosti

<img width="608" height="366" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2020/01/Schillerová-Babiš-graf.jpeg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="ČTK" loading="lazy" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2020/01/Schillerová-Babiš-graf.jpeg 608w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2020/01/Schillerová-Babiš-graf-300x181.jpeg 300w" sizes="(max-width: 608px) 100vw, 608px" />V jednom z mála ze svých opravdu vydařených „bonmotů“ Miloš Zeman – tehdy ještě bez funkcí, zato dosud s vtipem – na adresu kritiky polistopadových hospodářských poměrů z úst komunistů pronesl památnou větu: „Tady se upír pohoršuje nad nedokrevností své oběti.“ Až mi vyrazilo dech, jak tato věta stoprocentně a beze zbytku sedí na vystupování exministryně Aleny Schillerové v našich médiích. Když přemýšlím i do budoucna o objektivně platné jednotce drzosti (politické i lidské) v současném veřejném prostoru, pak je to jednoznačně „jedna Schiller“. Slovní diarrhea Osoba, která má na svědomí rekordně největší deficit financí v celé historii České (Československé) republiky, místo toho, aby se doma zavřela na čtyři západy, zpytovala svědomí z vybrakované státní kasy a vycházela pro jistotu ven jenom v noci a nejlépe v přestrojení, tatáž osoba chodí pravidelně do médií drze žalovat. Na koho? Inu, na současnou vládu, přesněji na ty, kdo se její pyramidální díru v rozpočtu snaží ne zasypat – to přinejmenším několik příštích let nepůjde –, ale aspoň trochu zalátat. A kdo se snaží rozmařilost minulé vlády, která po velkém mejdanu, jak už napsali jiní, doslova utekla z hospody bez placení, alespoň dodatečně přibrzdit. Samozřejmě že za cenu – doufejme, že dočasné – ztráty popularity u části veřejnosti, zhýčkané předchozími finančními úplatky na úkor budoucnosti. Kdyby šlo alespoň o široko daleko i v zahraničí uznávanou finančně-ekonomickou vědkyni a expertku, ještě bych občasné zvaní exministryně do veřejnoprávních debat o rozpočtu pochopil. Jenže tato právnička z krajského finančního ouřadu je v odborných kruzích každou chvíli usvědčována z odborné nezpůsobilosti a vykrucuje se stejně nemotorně jako před časem z nezpůsobilosti jazykové (jaký rozdíl proti cca čtvrtině členů současné vlády, která rozumně neriskovala jako Schillerová stále trapnější zapírání evidentní neznalosti a rovnou přiznala, že se anglicky nedomluví). Schillerová zato vyniká v jediném: ve schopnosti, z lékařského hlediska ovšem nemoci, zvané logorrhea. Ne náhodou se toto slovo podobá označení diarrhea – u pacientky Schillerové jde ovšem výlučně o průjem slovní. A zmíněná jednotka drzosti ještě tuto nemoc vylepšila přidanou hodnotou: vyniká nad jiné v další oblíbené disciplíně, ve skoku do řeči druhým. Hurá – dnes tam není! Pamatuju toho už hodně, ale nepamatuju si žádného vrcholného českého exministra, který by i po doúřadování byl zván dnes a denně několikrát do nejsledovanějšího zpravodajského kanálu v zemi – do Událostí na ČT1 a dalších relací na ČT24. Už před svátky, a o to víc po Novém roce, vystupuje v Událostech denně, standardně i dvakrát, třikrát i čtyřikrát za večer, stala se z ní prostě stálá akvizice veřejnoprávního zpravodajství na úrovni – doufejme, že neplacené – externí komentátorky. Nevím a raději se ani nesnažím vědět, co je za tím, třeba jen lenivý zvyk z minula. Ale jedno vím: bez každodenní Schillerové to na Kavčích horách už celé týdny nejde. Bez Schillerové a jejích útoků na ty, kdo její tunel do kapsy nás všech dnes odčiňují. Strategie, na niž naletěla, zdá se, nejen veřejnoprávní média, je až k pláči jednoduchá: velelhář Babiš, jehož dotační tunel uznal rezolucí Evropský parlament, aby se doma vyhnul kriminálu, chce mermomocí úřadovat pod vlajkou Pravda vítězí. A bude se tam snažit překonat svého předchůdce (který má své lhaní potvrzeno i soudně; a jeho předchůdce v přímém přenosu jenom kradl). A tak je z útočného estébáka náhle laskavý, lidový Tatíček, beránek Boží – a špinavou každodenní práci, nevděčné nenávistné útoky na konkurenty převzala za zuřivce jeho pravá ruka, které se na Kavčích horách (i v dalších médiích) tolik zalíbilo, že tam snad i spí. Aby bylo jasno: ani jednomu, ani druhé se nedivím, chovají se vlastně profesionálně. Využívají jen prostoru, který jim neznámo proč média, placená z našich kapes, poskytují. Pro koho naopak kvůli tomuto přemnožení jedné osoby na obrazovce omluvu nemám, jsou právě tato média. P. S.: Ale abych nebyl nespravedlivý. Dne 7. ledna 2022 večer, mezi 19.00 a 19.55 došlo k památné historické události – v Událostech poprvé po dlouhé době nebyla, považte, ani jednou na obrazovce Alena Schillerová! Prof. PhDr. Vladimír Just, CSc., je teatrolog, divadelní historik, mediální kritik a esejista, přednáší o divadle, filosofii a médiích na FF UK.

#Hlavní stránka #Nová Orientace #Alena Schillerová #ANO #politická kultura #veřejnoprávní média

Publikováno: 9.1.2022

V jednom z mála ze svých opravdu vydařených „bonmotů“ Miloš Zeman – tehdy ještě bez funkcí, zato dosud s vtipem – na adresu kritiky polistopadových hospodářských poměrů z úst komunistů pronesl památnou větu: „Tady se upír pohoršuje nad nedokrevností své oběti.“ Až mi vyrazilo dech, jak tato věta stoprocentně a beze zbytku sedí na vystupování exministryně Aleny Schillerové v našich médiích. Když přemýšlím i do budoucna o objektivně platné jednotce drzosti (politické i lidské) v současném veřejném prostoru, pak je to jednoznačně „jedna Schiller“. Slovní diarrhea Osoba, která má na svědomí rekordně největší deficit financí v celé historii České (Československé) republiky, místo toho, aby se doma zavřela na čtyři západy, zpytovala svědomí z vybrakované státní kasy a vycházela pro jistotu ven jenom v noci a nejlépe v přestrojení, tatáž osoba chodí pravidelně do médií drze žalovat. Na koho? Inu, na současnou vládu, přesněji na ty, kdo se její pyramidální díru v rozpočtu snaží ne zasypat – to přinejmenším několik příštích let nepůjde –, ale aspoň trochu zalátat. A kdo se snaží rozmařilost minulé vlády, která po velkém mejdanu, jak už napsali jiní, doslova utekla z hospody bez placení, alespoň dodatečně přibrzdit. Samozřejmě že za cenu – doufejme, že dočasné – ztráty popularity u části veřejnosti, zhýčkané předchozími finančními úplatky na úkor budoucnosti. Kdyby šlo alespoň o široko daleko i v zahraničí uznávanou finančně-ekonomickou vědkyni a expertku, ještě bych občasné zvaní exministryně do veřejnoprávních debat o rozpočtu pochopil. Jenže tato právnička z krajského finančního ouřadu je v odborných kruzích každou chvíli usvědčována z odborné nezpůsobilosti a vykrucuje se stejně nemotorně jako před časem z nezpůsobilosti jazykové (jaký rozdíl proti cca čtvrtině členů současné vlády, která rozumně neriskovala jako Schillerová stále trapnější zapírání evidentní neznalosti a rovnou přiznala, že se anglicky nedomluví). Schillerová zato vyniká v jediném: ve schopnosti, z lékařského hlediska ovšem nemoci, zvané logorrhea. Ne náhodou se toto slovo podobá označení diarrhea – u pacientky Schillerové jde ovšem výlučně o průjem slovní. A zmíněná jednotka drzosti ještě tuto nemoc vylepšila přidanou hodnotou: vyniká nad jiné v další oblíbené disciplíně, ve skoku do řeči druhým. Hurá – dnes tam není! Pamatuju toho už hodně, ale nepamatuju si žádného vrcholného českého exministra, který by i po doúřadování byl zván dnes a denně několikrát do nejsledovanějšího zpravodajského kanálu v zemi – do Událostí na ČT1 a dalších relací na ČT24. Už před svátky, a o to víc po Novém roce, vystupuje v Událostech denně, standardně i dvakrát, třikrát i čtyřikrát za večer, stala se z ní prostě stálá akvizice veřejnoprávního zpravodajství na úrovni – doufejme, že neplacené – externí komentátorky. Nevím a raději se ani nesnažím vědět, co je za tím, třeba jen lenivý zvyk z minula. Ale jedno vím: bez každodenní Schillerové to na Kavčích horách už celé týdny nejde. Bez Schillerové a jejích útoků na ty, kdo její tunel do kapsy nás všech dnes odčiňují. Strategie, na niž naletěla, zdá se, nejen veřejnoprávní média, je až k pláči jednoduchá: velelhář Babiš, jehož dotační tunel uznal rezolucí Evropský parlament, aby se doma vyhnul kriminálu, chce mermomocí úřadovat pod vlajkou Pravda vítězí. A bude se tam snažit překonat svého předchůdce (který má své lhaní potvrzeno i soudně; a jeho předchůdce v přímém přenosu jenom kradl). A tak je z útočného estébáka náhle laskavý, lidový Tatíček, beránek Boží – a špinavou každodenní práci, nevděčné nenávistné útoky na konkurenty převzala za zuřivce jeho pravá ruka, které se na Kavčích horách (i v dalších médiích) tolik zalíbilo, že tam snad i spí. Aby bylo jasno: ani jednomu, ani druhé se nedivím, chovají se vlastně profesionálně. Využívají jen prostoru, který jim neznámo proč média, placená z našich kapes, poskytují. Pro koho naopak kvůli tomuto přemnožení jedné osoby na obrazovce omluvu nemám, jsou právě tato média. P. S.: Ale abych nebyl nespravedlivý. Dne 7. ledna 2022 večer, mezi 19.00 a 19.55 došlo k památné historické události – v Událostech poprvé po dlouhé době nebyla, považte, ani jednou na obrazovce Alena Schillerová! Prof. PhDr. Vladimír Just, CSc., je teatrolog, divadelní historik, mediální kritik a esejista, přednáší o divadle, filosofii a médiích na FF UK.