Alice Horáčková: Protektorát proti sobě postavil sousedy i příbuzné. Křivdy si dodnes neodpustili
Publikováno: 16.3.2024
„Po vzniku protektorátu se člověk musel rozhodnout, na čí stranu se postaví. Pro lidi ze Sudet, kteří pocházeli ze smíšeného manželství jako třeba můj děda, to bylo velmi obtížné,“ říká v rozhovoru pro deník FORUM 24 spisovatelka Alice Horáčková. Deset let jí trvalo, než napsala první větu románu Rozpůlený dům. V něm se vyrovnává s informací, že mezi jejími příbuznými byli i horliví stoupenci Hitlera. O nich, ale i o těch, kteří ve vyhrocené době stáli na opačné straně, napsala knihu Rozpůlený dům. „Abych příběh mohla zpracovat, musela jsem je pochopit všechny.“ To, že ve své rozvětvené rodině měla „padouchy i hrdiny“, se stalo dobrým předpokladem k tomu, aby byl její literární pohled maximálně objektivní. Na Benecko, kde se odehrává podstatná část děje, jezdí dodnes a považuje ho za druhé nejdůležitější místo ve svém životě. Co se pro vaši rodinu a další obyvatele Sudet změnilo po vzniku protektorátu Čechy a Morava před 85 lety? Řekla bych, že velké změny nastaly už po záboru Sudet, což konkrétně na Benecku bylo v listopadu 1938. Lidé se najednou ocitli v jiné zemi. Zatímco pro moji českou větev to znamenalo tragédii, pro tu německou naopak vítězství, na které čekali. A z tohoto napětí se odvíjely další konflikty. Čechoslováci, kteří si mysleli, že se Hitlerovi nemá ustupovat, zažívali smutné období, kdežto pragmatici se chopili příležitosti. Například mladšímu bratrovi mého pradědy se podařilo arizovat textilní fabriku kousek od Prahy, která byla v té době nejúspěšnější továrnou na pracovní oděvy ve střední Evropě. Na konci války ale…