Alija jako návrat do Země otců. Židé přicházeli do Palestiny už před vznikem Státu Izrael
Publikováno: 15.12.2023
HISTORIE / Mnohý z nás v souvislosti s Izraelem už nejspíše zaslechl slovo „alija“. Oč jde? V hebrejském jazyce má význam cesty vzhůru, výstupu, přeneseně návratu do Země otců. Ve svatých knihách bývá vstup do Země zaslíbené vždy označován jakožto výstup, opuštění pak coby sestup. Ostatně Jeruzalém je pěkně vysoko položené město. A alija není jen jedna. První alija proběhla v letech 1881 až 1903. Termín „první“ je ve skutečnosti lehce zavádějící – ve Svaté zemi samozřejmě byli Židé už dávno; tvořili tzv. Starý Jišuv. Tento novodobý termín byl zaveden kvůli rozlišení od „Nového Jišuvu“, jehož členové přicházeli většinou právě s První alijou. Vztahy mezi starými a novými osídlenci nebyly zcela bez napětí, obě skupiny se příliš neshodovaly v náboženských ani v ekonomických otázkách. Starý Jišuv se vyvinul během raného středověku a skládal se z několika skupin. Nejstarší byly ladinojazyčné sefardské a arabsky mluvící komunity, poté aškenázští chasidé; poslední členové dorazili až v 19. století. Staré komunity sídlily převážně ve čtyřech svatých městech judaismu (Jeruzalém, Hebron, Safed a Tiberias). Židé ze Starého Jišuvu věřili v posvátnost Země izraelské a vykoupení národa skrze návrat na Sion. Záviseli ovšem převážně na finanční podpoře, kdežto nově příchozí kladli důraz na soběstačnost a vlastní práci. Za počátek „Nového Jišuvu“ může být počítán vznik osady Rišon Le Zijon. Úprk před násilím v Rusku Během První alije doputovalo na území tehdejší osmanské Palestiny okolo 25 tisíc osob, většinou z oblasti carského Ruska; menší počet, asi dva a půl tisíce, přišel z Jemenu. Jemenští Židé, dorazivší o něco dříve než ostatní, se lišili svým mesianistickým očekáváním – kvůli…