Americká vražedkyně dál čeká na trest smrti. Je nemocná a sama obětí, tvrdí právníci

#Zahraničí

Publikováno: 12.1.2021

Zločin Montgomeryová spáchala v prosinci roku 2004, když jí bylo 36 let. Tehdy jela koupit štěně od Bobbie Jo Stinnettové, 23leté chovatelky psů, která byla v osmém měsíci těhotenství. Montgomeryová si s ní dřív psala pod falešným jménem. 

Po příjezdu do jejího domu ve městě Skidmore v Missouri se na Stinnettovou vrhla, uškrtila ji a kuchyňským nožem jí vyřízla dítě z břicha. Montgomeryová před vraždou vyhledávala na internetu, jak provést císařský řez, a přinesla si s sebou nástroje, které jsou k němu zapotřebí.

Mrtvou Stinnettovou našla její matka a zavolala policii. Policista Randy Strong, který na místo činu přijel, britské stanici BBC popsal, že z případu má dosud trauma. Noční můry mu způsobují vzpomínky na telefonát matky oběti na policejní stanici. 

Dítě, které přežilo, nejprve vydávala vražedkyně za své. Policie ji vystopovala a zatkla hned druhý den. Novorozence úřady vrátily otci. Soudy Montgomeryovou za "velmi ohavný" zločin odsoudily v roce 2007 k federálnímu trestu smrti.

Rodina oběti se stejně jako zasahující policista Strong plánovala zúčastnit popravy. Přestože příbuzní žádné vyjádření neposkytli, v malém městě Skidmore, kde zavražděná žena bydlela, se lidé shodují, že Montgomeryová si trest zaslouží. "Nerozumím tomu, jak se z předem promyšlené vraždy stal případ, kdy je Lisy všem líto," uvedla pro deník New York Times Jena Baumliová, která se se Stinnettovou znala od dětství. Podle policisty Randyho Stronga je Montgomeryová "zlý člověk, který musí zemřít".

Zneužívání v dětství

Po pár letech od odsouzení se jejího případu ujal nový tým právníků, který se od té doby snaží změnit rozsudek na doživotní vězení. Přestože její vinu nezpochybňují, argumentují, že soud nevzal v potaz psychický stav Lisy Montgomeryové. "Nevím o žádném případu trestu smrti ve Spojených státech nebo kdekoliv jinde, který by byl vykonán na někom, kdo byl vystaven nepolevujícímu sexuálnímu mučení a násilí," vysvětlila britskému deníku The Guardian Sandra Babcocková, které po celém světě v posledních 30 letech bránila lidi odsouzené na smrt. 

Právnička odkazuje k dětství Montgomeryové. Ta už ve třech letech byla svědkem sexuálního násilí. Na stejné posteli, kde spala, její nevlastní osmiletou sestru Diane znásilnil muž, který měl děti hlídat. Sama se obětí zneužívání poprvé stala v jedenácti. Její nevlastní otec přistavěl k rodinnému přívěsu hluboko v lesích speciální pokoj, kde ji pravidelně znásilňoval.

Montgomeryová nenašla zastání ani ve své matce Judy, která jednou vešla do pokoje ve chvíli, kdy muž dívku zneužíval. Ta reagovala slovy "jak jsi mi to mohla udělat?" a přiložila své dceři k hlavě zbraň. Od tohoto okamžiku se násilí stupňovalo - matka dceru nabízela různým mužům výměnou za opravy v domě a její nevlastní otec udělal z pokoje místo, kam zval další. Pubertální dívka tak byla vystavena i několikahodinovému hromadnému znásilňování.

Mučení podobné prožitkům z války

Kromě sexuálního násilí dívka zažívala i ponižování. Aby nemluvila, zalepovala jí matka ústa izolepou. Rodiče ji také nutili, aby prknem bila svou mladší sestru. Mohla přestat až ve chvíli, kdy malé dítě krvácelo.

Všechna tato traumata se podle sociální pracovnice Janet Vogelsangové podepsala na psychickém zdraví Montgomeryové. Její stav dokonce přirovnává k prožitkům dětských vojáků a válečných vězňů. "Byla izolovaná, měla vymytý mozek, byla ponižovaná a zostuzená, nesměla mluvit a mohla být kdykoliv zbita," cituje její hodnocení britský deník. Lékaři poté Montgomeryové diagnostikovali bipolární poruchu, posttraumatickou stresovou poruchu, úzkosti nebo deprese.

Právníci proto usilují o změnu trestu smrti na doživotní. Psychické zdraví Montgomeryové bylo také důvodem, proč federální soudce popravu odložil. 

Až po inauguraci?

Federální poprava ženy se ve Spojených státech naposledy konala v roce 1953. Administrativa Donalda Trumpa tresty smrti na federální úrovni po sedmnáctileté přestávce obnovila v červenci loňského roku, když k tomu dostala souhlas od Nejvyššího soudu. Podle agentury AFP od té doby dostalo smrticí injekci deset Američanů odsouzených na federální úrovni. Dvě další popravy jsou v plánu na čtvrtek a pátek.

Nový termín trestu smrti Montgomeryové by měl padnout až po inauguraci Joea Bidena, která se bude konat 20. ledna. Budoucí prezident již dříve prohlásil, že bude usilovat o ukončení federálních poprav. Snaha právníků odsouzené vražedkyně by se tak mohla naplnit. Do případu by však ještě mohl promluvit Nejvyšší soud.