Analýza: Piráti dostali 35 procent kroužků. Proč mají jen 10 procent mandátů?
Souhrou okolností je nepoměr mezi kroužky a mandáty pro Piráty a STAN výrazně větší, než odpovídá rozložení hlasů voličů.
Publikováno: 12.10.2021
Že Piráti na mandátech tratili, ukazuje výrazně výsledek v Praze. Přestože tam byl zisk preferenčních hlasů pro Piráty i starosty poměrně vyrovnaný, STAN získali zhruba 52 procent kroužků a Piráti 48 procent, přes sedmdesát procent mandátů připadlo starostům - v hlavním městě získali pět poslanců, zatímco Piráti jen dva.
Například Ondřej Profant, který je v pirátské straně od jejích počátků, či analytik Jan Lipavský tak svůj poslanecký mandát neobhájili, kandidovali přitom ze čtvrtého a pátého místa. Naproti tomu se do sněmovny dostala až ze 16. místa starostka městské části Satalice Milada Voborská nebo ředitel festivalu Pražské jaro Roman Bělor z 11. místa, tedy čtvrtý a třetí nejvýše postavený zástupce STAN na pražské kandidátce.
Na mandát nedosáhly špičky kandidátní listiny Pirátů v Praze z toho důvodu, že zatímco voliči kroužkovali starosty kandidující na vedoucích místech, Piráty vybírali napříč celou kandidátkou. Preferenční hlasy pro Piráty se tak rozmělnily.
Dokládá to i celkový počet preferenčních hlasů pro první čtyři nejkroužkovanější piráty ve srovnání s prvními čtyřmi starosty. Zatímco první čtyřka pirátů posbírala 67 tisíc preferenčních hlasů (polovinu z nich navíc tvoří kroužky pro jedničku Olgu Richterovou), což je 57 procent všech preferenčních hlasů pro Piráty, u STAN první čtyři kandidáti posbírali 65 procent všech kroužků pro starosty. Navíc nejkroužkovanější Jan Lacina má jen necelou čtvrtinu preferenční hlasů první čtyřky starostů.
Obdobná situace jako v Praze nastala v Moravskoslezském kraji, kde starostové neměli o tolik více kroužků než Piráti - připadlo jim 56,6 procenta preferenčních hlasů koalice. I přesto však Piráti zde na mandát nedosáhli. Naopak ho získala starostka Michaela Šebelová, která se do sněmovny dostala ze 14. místa.
V jiných krajích ale situace tak vyrovnaná nebyla a de facto v nich platilo, že každý kandidát za STAN měl více preferenčních hlasů než pirát nad ním.
Nejdramatičtěji starostové Piráty překroužkovali ve Středočeském kraji, kde kandidoval předseda strany Vít Rakušan. Získal nejvyšší počet preferenčních hlasů ze všech kandidátů napříč stranami, když dosáhl na 60 tisíc přednostních hlasů, což je třetina všech kroužků pro starosty ve Středočeském kraji. Právě kvůli němu zde Piráti získali jen necelých 20 procent kroužků na koaliční kandidátce.
Ačkoliv v tomto kraji byla převaha kroužků pro starosty největší, získali zde zásluhou Kláry Kocmanové Piráti poslanecký mandát, což se kromě Středočeského kraje a Prahy povedlo už jen předsedovi Ivanu Bartošovi v Ústeckém kraji.
V kroužkování starostové drtivě předstihli Piráty pak ještě například v Libereckém a Zlínském kraji, kde jim připadlo více než 70 procent z preferenčních hlasů pro koalici.
Kroužkování bude odrazovat od tvorby koalic, říká politolog
Kroužkování posílilo kromě starostů i lidovce, naopak ubralo mandáty ODS. Například v Olomouckém kraji získali křeslo čtyři představitelé koalice Spolu, tři z nich jsou z KDU-ČSL.
Politolog Tomáš Lebeda z Univerzity Palackého v Olomouci tak upozorňuje, že systém preferenčních hlasů může být pro koalice nevýhodný. „Do budoucna bude systém preferenčního hlasování demotivovat ke spolupráci v koalicích. Myslím, že uvidíme koalice méně často. Strany se seskupí spíš jen tehdy, pokud bude motivace dostat se přes pětiprocentní klauzuli,“ říká.
Avšak omezit systém kroužkování by podle něj nebylo správné. „Systém preferenčního hlasování není nespravedlivý. Postupně se dostával do podoby, která je vstřícná vůči voličům a umožňuje jim ovlivnit složení kandidátní listiny. Neměli bychom tedy dělat krok zpět,“ míní politolog a dodává, že úspěch kandidátů starostů je prostě projevem vůle voličů.
Lebeda však navrhuje, že by se mohlo diskutovat o snížení počtu preferenčních hlasů, který mohou voliči využít. „Je otázkou, zda je skutečně potřeba mít čtyři preferenční hlasy, zvláště v menších krajích. Je k debatě, zda nesnížit počet preferenčních hlasů a spolu s tím pětiprocentní hranici, kterou kandidát potřebuje k posunu do vedení kandidátky,“ podotýká.
Malé kraje a kroužkování
U koalice Pirátů a STAN se také výrazně měnil počet využitých preferenčních hlasů. Nejvíce se na kandidátce Pirátů a starostů kroužkovalo v Karlovarském kraji, kde voliči využili skoro 80 procent ze všech možných preferenčních hlasů. Starostům zde připadlo 66 procent kroužků pro dvojkoalici, Pirátům jen 33 procent.
Právě v malých krajích, jako je Karlovarský, je podle Lebedy možnost udělovat čtyři preferenční hlasy až zbytečná. „V Karlovarském kraji volíme pět poslanců, vítězná strana tam má v podstatě šanci na dva mandáty. To, že volič má čtyři preferenčními hlasy, tedy v podstatě nedává smysl,“ vysvětluje.
„Možností by bylo přidělit voliči v menších krajích jen jeden nebo dva preferenční hlasy,“ popisuje politolog s tím, že úměrně tomu by se musela snížit pětiprocentní hranice, která kandidáta posouvá dopředu na volební listině. Domnívá se však, že zavedení rozdílného počtu preferenčních hlasů v jednotlivých krajích, by mohlo být pro voliče matoucí.