Analýza ukazuje, kterým půjčkám se vyhnout. Špatný výběr může stát násobně víc

#Domácí

Publikováno: 18.11.2020

Informace mají lidem pomoci při rozhodování o tom, zda a od koho si peníze půjčí. Experti očekávají, že v krizi poptávka po úvěrech poroste. Autoři sledovali 15 kritérií. Zaměřili se na náklady půjčky, sankce při potížích se splácením, vstřícnost ke klientům a dostupnost či srozumitelnost informací.

Poskytovatel mohl získat čtyři hvězdičky. Ty podle autora analýzy Davida Borgese představují přijatelnou cenu a obchodní podmínky bez záludností, tři hvězdičky znamenají dílčí výhrady. U společností s nižším hodnocením by lidé měli podmínky půjčky pečlivě prozkoumat a zvážit, zda vysoké splátky zvládnou. Poskytovatelům bez hvězdičky by se měli vyhnout, radí Borges.

"Půjčka od neseriózní společnosti je problémem vždy, ale v krizi mohou být pro lidi následky špatného rozhodnutí opravdu zdrcující. Vysoká cena nebo přemrštěné náklady při nesplácení proměňují úvěr v past, ze které není úniku," uvedl vedoucí dluhového poradenství společnosti Člověk v tísni Daniel Hůle.

Banky půjčují podle autorů zhruba s úrokem od deseti do 15 procent, větší nebankovní společnosti zhruba od 20 do 30 procent. U osmi poskytovatelů úrok činí víc než půjčená částka, a to až 200 procent. Za roční půjčku 50 tisíc korun tedy mohou lidé zaplatit od zhruba 2500 do 95 tisíc korun. U devatenácti z 38 sledovaných institucí je to do 10 tisíc korun. Tři poskytovatelé chtějí zpět 70 tisíc, 85 tisíc a 95 tisíc korun.

"Půjčky s roční úrokovou sazbou do 40 procent mohou lidem v krátkodobých problémech pomoci. Pokud je ale cena vyšší, řada lidí už začíná mít problém splátky zvládnout. A pořád je na trhu dost společností, které si za rok na úrocích vezmou víc, než je samotná výše půjčky," upozornil Borges.

Při půlročním nesplácení čtyři společnosti požadují za prodlení do 10 tisíc korun. Sedmnáct poskytovatelů účtuje od 10 tisíc do 20 tisíc korun. U dvou institucí mohou ale lidé při potížích vydat i víc, než si původně půjčili. U jedné je to kolem 55 tisíc korun, u druhé přes 73 tisíc korun.

Částky jsou v indexu teď přesnější než dřív, kdy autoři vycházeli jen z informací na webech poskytovatelů. Nyní se přímo dotazovali, kolik lidé uhradí za upomínací dopisy, textové zprávy, e-maily a telefonáty či právní podklady k zažalování pro nesplácení.

Kalkulačku, která pomůže s odhadem splátek, nemá na webu sedm poskytovatelů. Osm společností neuvádí maximální úrokovou sazbu.

Autoři o výsledcích předem informují i poskytovatele půjček. Uvedli, že přibývá těch, kteří jsou s nimi ochotni jednat a podmínky upravit.