Andělská bytost. Bono z U2 se dojemně loučí s Glenem Hansardem. Přemýšlím, zda vůbec existoval
Publikováno: 30.7.2026
„Hlas ulice. Sbor andělů v jednom člověku.“ Tak se Bono loučí s Glenem Hansardem, který náhle zemřel ve věku 56 let. Ve své vzpomínce ho popisuje jako člověka, u něhož si někdy říkal, jestli vůbec skutečně existoval. „Vážně, působil jako nějaká andělská bytost,“ píše Bono na síti X. Jenže hned dodává: „Ne nadpozemská – naopak, byl až neuvěřitelně přítomný, pevně ukotvený v tomto světě.“ Hansard byl pro svět držitelem Oscara, pro Česko pak navždy také mužem spojeným s Markétou Irglovou. V roce 2008 společně získali zlatou sošku za píseň Falling Slowly z filmu Once. Jejich příběh dvou muzikantů, kteří se potkají v ulicích Dublinu, tehdy došel až na hollywoodský vrchol. Jenže právě Hollywood podle všeho nebyl místem, kde se Hansard cítil nejvíc doma. Bono ho označuje za „usměvavého rošťáka“ a „nejmuzikálnějšího a nejvíc rošťáckého archanděla z Ballymunu“. A dodává krátké, ale výmluvné: „Žádné manýry, zato spousta laskavosti.“ Právě laskavost je v Bonově vzpomínce jedním z nejčastějších slov. „Nikdy nedokázal projít kolem člověka žijícího na ulici, aniž by se nezastavil a nezeptal se, jestli je v pořádku.“ A to bylo pro Hansarda víc než gesto. „A nejen to,“ pokračuje Bono. „Velmi usilovně pracoval na tom, aby na ulici vůbec muselo žít méně lidí.“ Je v tom ostatně klíč k celému Hansardovu životu. Neztratil vztah k ulici ani v okamžiku, kdy se z něj stala světová hvězda. Ze všech koncertních sálů, které s The Frames a později i jako sólista poznal, zůstávala právě ulice místem, kam se vracel. „Ze všech velkých a…