Andrej Babiš a Alena Schillerová odkážou příští vládě státní pokladnu v nepěkném stavu. Před volbami musíme řešit, co s tím

<img width="635" height="415" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2020/01/Babiš-Schillerová-analýza.jpeg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="ČTK" loading="lazy" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2020/01/Babiš-Schillerová-analýza.jpeg 635w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2020/01/Babiš-Schillerová-analýza-300x196.jpeg 300w" sizes="(max-width: 635px) 100vw, 635px" />Při pohledu na vývoj deficitů státního rozpočtu, růst státního dluhu a celou řadu dalších problémů, které budeme řešit v následujících letech, je jasné, že nás v nadcházejícím období bude opravdu pálit udržitelnost veřejných financí. Ať již bude složení příští vlády jakékoli, bude se muset k této otázce nějak postavit. Už teď by ale udržitelnost veřejných financí měla být jedním z hlavních témat předvolební kampaně, ačkoli aktuálně většinu pozornosti zabírá pandemie koronaviru. Obě vzniklé koalice by se tomuto tématu měly před volbami rovněž aktivně věnovat. Vláda, která nastoupí po té současné, v jejímž čele stojí Andrej Babiš, to rozhodně nebude mít lehké. A to především z toho důvodu, že zdědí rychle se zhoršující stav veřejných financí a zároveň nutnost řešit dlouhé roky odkládanou penzijní reformu. Ta s problematikou veřejných financí úzce souvisí, protože narůstající deficit důchodového účtu bude veřejné finance dále táhnout ke dnu a zhoršovat jejich stav. Tedy za předpokladu, že se nějaká vláda neodhodlá ke zvýšení věku odchodu do penze nebo výraznému snížení důchodů. V loňském roce <a href="https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/rozpocet-loni-skoncil-v-rekordnim-schodku-367-miliard-korun/1978220">byl</a> schodek státního rozpočtu nakonec 367,4 miliardy korun a na letošní rok se plánuje deficit ve výši 320 miliard korun, který ale s největší pravděpodobní bude mnohem vyšší a vzhledem k započtení zrušení superhrubé mzdy a snížení daně z příjmu přesáhne 400 miliard korun. Dalším zásadním ukazatelem je růst státního dluhu, který se ke konci roku 2020 vyšplhal už ke 36,9 procentům HDP. Přitom ještě o rok dříve byl jen 28,5 procenta hrubého domácího produktu. Jde o skokové navýšení, které je třeba brát vážně. Je sice pravda, že v roce 2012 byl státní dluh dokonce 40,8 procenta HDP, ovšem, pokud se nyní naše ekonomika bude potýkat s vleklou krizí a jen tak se nevzpamatuje a bude pokračovat rychlé zadlužování, velmi snadno oněch 40 procent překonáme a zamíříme k 50 procentům. Co se týče nominální výše státního dluhu, ta <a href="https://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/makroekonomika/statistika-vladniho-sektoru/2020/statistika-statniho-dluhu-3-ctvrtleti-39669">překonala</a> hranici 2 bilionů korun. Na konci roku 2019 to přitom bylo jenom 1,64 bilionu korun. V tomto kontextu je zjevné, že stav veřejných financí musí být jedno ze stěžejních témat nadcházejících voleb a že právě o něm by se měla vést důkladná předvolební debata. Tuhle problematiku by měly zvedat v první řadě strany, které jsou dnes v opozici a primárně dvě nově vzniklé koalice a nejenom ji zvedat - měly by přicházet s konkrétními opatřenými a plánem, jak učinit veřejné finance dlouhodobě udržitelné, a to i s ohledem na náš důchodový systém a další výdaje spojené se stárnutím populace. Odstranění státního dluhu Je zřejmé, že opoziční strany si naléhavost situace, ve které se ocitáme, uvědomují. Například v <a href="https://www.starostove-nezavisli.cz/fmfile/0/files/2020%20hlavn%C3%AD%20STAN/koalicni-smlouva-pirati-a-starostove.pdf">koaliční smlouvě</a> Pirátů a hnutí STAN najdeme v tomto ohledu následující: „Finance státu musí být dlouhodobě rozpočtově udržitelné, zadlužení je přijatelné pouze v krizi a při půjčkách na investice s vysokou návratností. Nepřipustíme, aby byla koronakrize zneužita k zadlužování našich dětí tempem půl bilionu za rok. Zvážíme zavedení víceletého financování, aby financované instituce nežily v nejistotě.“ To je samozřejmě velmi pěkně řečeno. Mnohem obtížnější už ale bude přistoupit k tomu, aby zadlužování bylo skutečně využíváno jen k popsaným účelům a ne jako běžný nástroj financování státu a veřejných služeb, které poskytuje. Minimálně je však důležité, že koalice Pirátů a Starostů a nezávislých tuhle věc vnímá s patřičnou vážností a přikládá jí nemalý význam. V dlouhodobém programu samotné Pirátské strany ovšem <a href="https://www.pirati.cz/program/dlouhodoby/finance/">najdeme</a> ještě výrazně radikálnější formulaci týkající se státního zadlužování a rozpočtových schodků: „Omezení dluhového financování. Naším cílem jsou vyrovnané veřejné rozpočty a odstranění státního dluhu. Stát nesmí ručit za závazky bank a jiných právnických osob. Současný systém emise peněz přes úvěry komerčním bankám nevyhnutelně vede k zadlužování států a obyvatel, proto ho chceme nahradit jinou metodou.“ V situaci, kdy český stát na dluhové financování stále více spoléhá a stává se na něm závislý, znějí tyhle věty bezmála jako utopie. Pokud je Piráti myslí vážně, měli by je doprovodit návrhy konkrétních opatření a strategií, jak chtějí vyrovnaných veřejných rozpočtů a odstranění státního dluhu dosáhnout. Malý a efektivní stát Občanští demokraté v této souvislosti <a href="https://www.ods.cz/clanek/20189-ods-lidem-jsme-snizili-dane-ted-navrhneme-uspory-v-rozpoctu">hovoří</a> o snižování výdajů státu a sami přišli s návrhy jak ušetřit 80 miliard již v letošním rozpočtu. Předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura k tomu před několika dny <a href="https://www.ods.cz/clanek/20556-ods-zruseni-superhrube-mzdy-byl-dobry-krok-potvrzuji-to-data">uvedl</a>: „Věřím, že rozpočet na příští rok už budeme mít v rukou my a podaří se nám konečně zbytečné položky seškrtat. Rozpočtová odpovědnost je jedním z pilířů ODS a rozhodně ho nyní nebudeme opouštět.“ Předvolební debata by se měla ubírat právě tímto směrem a jejím předmětem by mělo být, co vše se dá pro lepší stav veřejných financí dělat. Klíčové je, že Občanská demokratická strana i koalice Pirátů a hnutí STAN se shodnou na tom, že chtějí štíhlý stát. Otázka je, jestli se shodnou na tom, co přesně si pod ním představit. ODS hovoří o malém a efektivním státě, případně o tom, že stát musí zeštíhlit. Koalice Pirátské strany a Starostů a nezávislých pro změnu prosazuje „štíhlý, ale silný stát zejména v oblastech, kde je nezastupitelný“. Myslí to samé nebo ne? V čem se jejich vize státu protíná a v čem ne? I to by se mělo vyjasnit během měsíců, které zbývají do voleb. To se však může podařit jenom v tom případě, když se této problematice bude v předvolební kampani věnovat dostatečná pozornost. V každém případě by se však obě koalice měly jasně vymezit vůči politice, kterou v této oblasti předvádí vláda, a to nejenom frázemi o rozpočtové odpovědnosti či dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, nýbrž konkrétními návrhy, co v případě svého vládního angažmá plánují dělat.

#Hlavní stránka #Komentáře a názory #ODS #parlamentní volby #Piráti #schodek státního rozpočtu #státní dluh

Publikováno: 11.2.2021

Při pohledu na vývoj deficitů státního rozpočtu, růst státního dluhu a celou řadu dalších problémů, které budeme řešit v následujících letech, je jasné, že nás v nadcházejícím období bude opravdu pálit udržitelnost veřejných financí. Ať již bude složení příští vlády jakékoli, bude se muset k této otázce nějak postavit. Už teď by ale udržitelnost veřejných financí měla být jedním z hlavních témat předvolební kampaně, ačkoli aktuálně většinu pozornosti zabírá pandemie koronaviru. Obě vzniklé koalice by se tomuto tématu měly před volbami rovněž aktivně věnovat. Vláda, která nastoupí po té současné, v jejímž čele stojí Andrej Babiš, to rozhodně nebude mít lehké. A to především z toho důvodu, že zdědí rychle se zhoršující stav veřejných financí a zároveň nutnost řešit dlouhé roky odkládanou penzijní reformu. Ta s problematikou veřejných financí úzce souvisí, protože narůstající deficit důchodového účtu bude veřejné finance dále táhnout ke dnu a zhoršovat jejich stav. Tedy za předpokladu, že se nějaká vláda neodhodlá ke zvýšení věku odchodu do penze nebo výraznému snížení důchodů. V loňském roce byl schodek státního rozpočtu nakonec 367,4 miliardy korun a na letošní rok se plánuje deficit ve výši 320 miliard korun, který ale s největší pravděpodobní bude mnohem vyšší a vzhledem k započtení zrušení superhrubé mzdy a snížení daně z příjmu přesáhne 400 miliard korun. Dalším zásadním ukazatelem je růst státního dluhu, který se ke konci roku 2020 vyšplhal už ke 36,9 procentům HDP. Přitom ještě o rok dříve byl jen 28,5 procenta hrubého domácího produktu. Jde o skokové navýšení, které je třeba brát vážně. Je sice pravda, že v roce 2012 byl státní dluh dokonce 40,8 procenta HDP, ovšem, pokud se nyní naše ekonomika bude potýkat s vleklou krizí a jen tak se nevzpamatuje a bude pokračovat rychlé zadlužování, velmi snadno oněch 40 procent překonáme a zamíříme k 50 procentům. Co se týče nominální výše státního dluhu, ta překonala hranici 2 bilionů korun. Na konci roku 2019 to přitom bylo jenom 1,64 bilionu korun. V tomto kontextu je zjevné, že stav veřejných financí musí být jedno ze stěžejních témat nadcházejících voleb a že právě o něm by se měla vést důkladná předvolební debata. Tuhle problematiku by měly zvedat v první řadě strany, které jsou dnes v opozici a primárně dvě nově vzniklé koalice a nejenom ji zvedat - měly by přicházet s konkrétními opatřenými a plánem, jak učinit veřejné finance dlouhodobě udržitelné, a to i s ohledem na náš důchodový systém a další výdaje spojené se stárnutím populace. Odstranění státního dluhu Je zřejmé, že opoziční strany si naléhavost situace, ve které se ocitáme, uvědomují. Například v koaliční smlouvě Pirátů a hnutí STAN najdeme v tomto ohledu následující: „Finance státu musí být dlouhodobě rozpočtově udržitelné, zadlužení je přijatelné pouze v krizi a při půjčkách na investice s vysokou návratností. Nepřipustíme, aby byla koronakrize zneužita k zadlužování našich dětí tempem půl bilionu za rok. Zvážíme zavedení víceletého financování, aby financované instituce nežily v nejistotě.“ To je samozřejmě velmi pěkně řečeno. Mnohem obtížnější už ale bude přistoupit k tomu, aby zadlužování bylo skutečně využíváno jen k popsaným účelům a ne jako běžný nástroj financování státu a veřejných služeb, které poskytuje. Minimálně je však důležité, že koalice Pirátů a Starostů a nezávislých tuhle věc vnímá s patřičnou vážností a přikládá jí nemalý význam. V dlouhodobém programu samotné Pirátské strany ovšem najdeme ještě výrazně radikálnější formulaci týkající se státního zadlužování a rozpočtových schodků: „Omezení dluhového financování. Naším cílem jsou vyrovnané veřejné rozpočty a odstranění státního dluhu. Stát nesmí ručit za závazky bank a jiných právnických osob. Současný systém emise peněz přes úvěry komerčním bankám nevyhnutelně vede k zadlužování států a obyvatel, proto ho chceme nahradit jinou metodou.“ V situaci, kdy český stát na dluhové financování stále více spoléhá a stává se na něm závislý, znějí tyhle věty bezmála jako utopie. Pokud je Piráti myslí vážně, měli by je doprovodit návrhy konkrétních opatření a strategií, jak chtějí vyrovnaných veřejných rozpočtů a odstranění státního dluhu dosáhnout. Malý a efektivní stát Občanští demokraté v této souvislosti hovoří o snižování výdajů státu a sami přišli s návrhy jak ušetřit 80 miliard již v letošním rozpočtu. Předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura k tomu před několika dny uvedl: „Věřím, že rozpočet na příští rok už budeme mít v rukou my a podaří se nám konečně zbytečné položky seškrtat. Rozpočtová odpovědnost je jedním z pilířů ODS a rozhodně ho nyní nebudeme opouštět.“ Předvolební debata by se měla ubírat právě tímto směrem a jejím předmětem by mělo být, co vše se dá pro lepší stav veřejných financí dělat. Klíčové je, že Občanská demokratická strana i koalice Pirátů a hnutí STAN se shodnou na tom, že chtějí štíhlý stát. Otázka je, jestli se shodnou na tom, co přesně si pod ním představit. ODS hovoří o malém a efektivním státě, případně o tom, že stát musí zeštíhlit. Koalice Pirátské strany a Starostů a nezávislých pro změnu prosazuje „štíhlý, ale silný stát zejména v oblastech, kde je nezastupitelný“. Myslí to samé nebo ne? V čem se jejich vize státu protíná a v čem ne? I to by se mělo vyjasnit během měsíců, které zbývají do voleb. To se však může podařit jenom v tom případě, když se této problematice bude v předvolební kampani věnovat dostatečná pozornost. V každém případě by se však obě koalice měly jasně vymezit vůči politice, kterou v této oblasti předvádí vláda, a to nejenom frázemi o rozpočtové odpovědnosti či dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, nýbrž konkrétními návrhy, co v případě svého vládního angažmá plánují dělat.