Ani Čína, ani Indie. Nejhorší vzduch na světě je tisíc kilometrů od našich hranic
Světová zdravotnická organizace v sérii lednových zkoumání zjistila, že nejšpinavější vzduch na světě je v bosenské metropoli Sarajevu.
Publikováno: 14.1.2020
"Znečištění je v každém kusu ovoce a zeleniny, který tu člověk koupí," říká deníku Aktuálně.cz Alida Vračićová. Kvůli smogu se před lety z Bosny odstěhovala.
Uplynulý víkend zaznamenaly měřicí stanice v Sarajevu takzvanou "rizikovou" míru znečištění, při které by se lidé měli vyhnout pohybu venku. Podle standardů, jimiž se řídí vlády a mezinárodní organizace po celém světě, takové podmínky nastávají, když hodnota takzvaného AQI indexu přesáhne 300. V pátek večer byla naměřená hodnota v Sarajevu víc než dvojnásobná.
Syn Vračićové se narodil před sedmi lety ve dnech, kdy koncentrace jemných prachových částic v Sarajevu byla stejně vysoká. "Hned po narození onemocněl, roky trvalo, než se nám ho u různých lékařů ve Vídni, v Berlíně nebo taky v chorvatském Splitu podařilo uzdravit," vypráví Vračićová.
"Pak nám ale došlo, že se situace nezlepšuje, že to bude každou zimu stejné, že to je nová norma," popisuje, proč se rozhodla domov nakonec i s rodinou opustit.
Hlavní město Bosny a Hercegoviny s bezmála 300 tisíci obyvateli se nachází v údolí obklopeném vysokými horami, méně než tisíc kilometrů jihovýchodně od Česka. Vysokými koncentracemi mlhy, smogu a prachu trpělo i v minulosti, situace se ale zhoršila v posledních letech s výstavbou vysokých budov, které blokují proudění vzduchu.
"Když se podíváte na desítky let staré zprávy o městském plánování, všichni odpovědní architekti varovali, že se nesmí stavět tak, aby to blokovalo vítr. Tady ale vyhrála korupce a jeden čtvereční metr pozemků má větší hodnotu než lidský život," kritizuje úřady Vračićová.
Bosně i dalším zemím regionu, které vloni patřily mezi nejznečištěnější v Evropě, škodí zejména hnědouhelné elektrárny. Místních šestnáct z nich uvolňuje tolik škodlivin jako více než dvě stovky elektráren v celé Evropské unii. Mezi ty nejhorší patří oxidy síry a dusíku, jejichž působení stojí místní zdravotnictví miliardy eur ročně.
Situace je mnohem horší v zimě než v letních měsících. Podle dlouhodobého měření švýcarského serveru AirVisual, který index AQI sleduje, se Sarajevo globálně umisťuje průměrně na 240. místě, je ale dlouhodobě nejznečištěnější evropskou metropolí a v zimě často i světovou. Do první desítky se dostalo také průmyslem zatížené polské Jaworzno a česká Dolní Lutyně.
Není, kdo by léčil plíce
Politoložka Alida Vračićová před několika lety založila think-tank Populari, který se věnuje otázkám evropské integrace a stavu demokracie po válkách na Balkáně. "Znečištění je problém špatné vlády, vůbec ho neřeší," je přesvědčená.
"Stále častěji kolem sebe slýchám, že lidé odchází kvůli špatnému vzduchu. Hlavně kvůli dětem, které mají problém s plícemi. Navíc je tu pořád méně a méně doktorů," vysvětluje politoložka.
Situaci ještě zhoršují stará auta místních a stále častější topení uhlím. "Sarajevo je ve své vlastní kategorii znečištění," postěžovali si v posledních dnech na Twitteru zaměstnanci švédské ambasády v Bosně a Hercegovině.
Za pravdu dává Vračićové Anes Podić z občanské organizace Eko akcija. "Marně se snažíme apelovat na místní vládu, aby přijala zákon, který by zakazoval domácí spalování tuhých paliv," řekl veřejnoprávní stanici BHRT.
Podle Vračićové není neobvyklé, že i velká luxusní obchodní centra jsou vyhřívaná teplem z uhlí. Zejména chudší lidé si pak například vytápění plynem často nemohou dovolit. "Za dvacet let tu kvůli špinavému vzduchu umře tolik lidí jako za války a všem se to zdá být jedno," stěžuje si Podić.
Regionální vláda mezitím vydala dočasný zákaz vjezdu aut s dieselovými motory do centra Sarajeva, zlevnila jízdné na lanovku na nedalekou horu Trebević a obyvatelům doporučila nosit masky.
Jak upozorňuje server BalkanInsight, město ale ochranu obličeje nepořídilo například řidičům autobusů nebo policistům, kteří se ve špatném vzduchu pohybují celé dny.
Čínské investice
Situace se mezitím zhoršuje i v dalších metropolích západního Balkánu, například kosovské Prištině, Bělehradu v Srbsku nebo severomakedonském Skopje.
"Myslím, že lidé si začínají uvědomovat, že musí tlačit na městskou správu a vládu a že tím mohou něčeho dosáhnout," říká Vračićová. "Fungující opatření proti znečištění vzduchu přijímají i města jako Londýn. Není možné, že u nás na ně nejsou peníze," myslí si.
Problém ale podle ní je, že katastrofální kvalita vzduchu je sezonní záležitostí. "Zaprší, začne léto, bude tu fantasticky, přijedou turisté a všichni zapomenou," stěžuje si. Na rozdíl od Sarajeva ale například města Zenica, Tuzla nebo Lukavac už bojují se znečištěním celoročně.
Podle Samira Lemese z environmentální organizace Eco Forum Zenica zastavila privatizace a hlavně války v 90. letech investice do technologií, které by očistily zejména kovozpracující průmysl nedaleko více než stotisícového města. "V roce 2018 přesáhla koncentrace škodlivin ve vzduchu povolenou míru 252 dní v roce. Podle zákona by to mělo být nejvíc třikrát," řekl Lemes serveru Deutsche Welle.
"Navíc to znečištění ani v létě nikam nemizí, je v našem jídle, vodě. To, že ho chvíli nevidíme, neznamená, že není," dodává k tomu Vračićová.
Místní úřady ale stále vydávají povolení pro stavbu nových tepelných elektráren o celkovém výkonu 2,7 gigawattu, například v bosenské Tuzle. Projekty, často financované čínskými investory, podle varování ekologů ve většině případů přesahují míry znečištění povolené Evropskou unií. Jejími členy by se většina balkánských států v budoucnu ráda stala.