Ani Putinův pád nebude cestou k demokratickému Rusku
Publikováno: 20.11.2023
Brzy uplynou dva roky od zahájení brutální války Ruska proti Ukrajině. Rusko připravilo o život desítky tisíc civilistů, miliony Ukrajinců musely opustit své domovy. To vše kvůli imperiálnímu jednání Ruské federace. Za stav od 24. 2. 2022 nese plnou zodpovědnost Rusko a jeho diktátor Vladimir Putin. V reakci na ruskou agresi kdekdo přišel na myšlenku Putinova odstranění s vidinou následného konce krveprolití. Výstižně to popisuje otázka: Proč jej sakra už někdo nezabil? Přirozeně a logicky vnímáme Putina jako odpovědného za invazi i stav ruského státu, vždyť v Rusku posledních dvacet let nikdo jiný nevládl. akticky je však tato úvaha spojující současný stav Ruska, ruské společnosti a míry tamější svobody pouze se stávajícím prezidentem nepřesná. Když s jeho odchodem spojujeme konec brutální války a zlepšení podmínek v Rusku, tak si idealizujeme následky toho, až Putin nebude sedět v čele dlouhého stolu. Opravdu nastane katarze a Rusko se brzy promění v normální zemi? Jenže Rusko není schopné se (v současné podobě) stát demokratickým a svobodným státem. Od samoděržaví k putinismu Za tři roky uplyne tři sta let od úmrtí ruského imperátora Petra Velikého, během jehož vlády Rusko vstoupilo do společnosti evropských mocností. Za tu dobu se v Rusku obměnilo přibližně patnáct generací, jež mají jeden shodný znak: život v podobném typu politického režimu, který se vždy více či méně jeví jako protipól svobody a demokracie. Ruský režim nikdy nebyl standardní (liberální) demokracií, spíše se jednalo o různé podoby diktatury. Diktatura v podobě samoděržaví, marxismu-leninismu/stalinismu a současného tzv. putinovského Ruska, u nějž pojmové určení politického režimu dosud není jasné. V akademické obci se debatuje o těchto možnostech: volební autoritarismus; suverénní demokracie; kleptokracie/mafiánský stát; fašistický stát. Abychom se nemuseli přít o detailní vymezení, použiji posouzení nezávislé instituce Freedom-House. Ta přidělila Rusku devatenáct…