Ani smrt je nezastaví. Dezolátská scéna zneužívá smrt nešťastné maminky v politickém boji
Publikováno: 14.4.2025
KOMENTÁŘ / Není větší bolesti, než když rodič musí pochovat své dítě. Maminka Elišky, kterou zastřelil vrah z Filozofické fakulty, tuto bolest bohužel neunesla a spáchala sebevraždu skokem do Macochy. A protože právě tato paní žádala od politiků odpovědi a svůj žal ventilovala i prostřednictvím zloby na ně, její smrt nyní politicky slouží naší proruské, protivládní scéně. A je vskutku nechutné, že se tito lidé ani trochu nestydí. Ne, vážně jim není nic svaté. Když maminka Elišky ještě žila, používali ji jako klacek na ministra vnitra Víta Rakušana, prostě proto, že se jim hodila, že byla ve svém neštěstí proti nim a jejich manipulacím bezmocná. Logicky – matka, které zemřelo dítě, prostě hledala podporu u kohokoli a nelze se tomu ani trochu divit. A tak po jejím boku defilovaly různé odporné figury v čele s Róbertem Šlachtou. Nyní je paní Lenka mrtvá. To ale nikomu, kdo rád vylézá z kanálu, kde žije, ani trochu nevadí. A takový Jindřich Rajchl už veřejně pláče – a podprahově samozřejmě zrůdný čin vyšinutého vraha hází na současnou vládu stejně jako sebevraždu Eliščiny maminky. Je to tak strašný cynismus, že větší lze jen těžko vymyslet. „Dnes je mi strašně smutno. Ale přesto chci bojovat dál. Musím. I za Lenku a její Elišku. A doufám, že nebudu sám. Že nás možná právě tato nejvyšší oběť, kterou paní Šimůnková položila na oltář spravedlnosti pro svou dceru, konečně nakopne k tomu, abychom zvedli zadky a začali zbytečných řečí něco dělat. Já za sebe skládám veřejný závazek, že pokud…