Anketa: Populisté dál sílí na úkor demokratických stran. Kde hledat příčiny?
Publikováno: 12.2.2025
Je zjevné, že od voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2021 demokratické strany v Česku oslabují. Alespoň o tom pravidelně vypovídají průzkumy renomovaných agentur pro výzkum veřejného mínění. Podle nich by se například TOP 09 a KDU-ČSL samostatně přes pětiprocentní hranici, která zaručuje účast v dolní komoře Parlamentu, vůbec nedostaly. V anketě jsme se proto zeptali českých politologů, proč podle nich demokratické strany ztrácejí voliče. OTÁZKA: Proč demokratické strany oslabují a podle preferencí jasně dominuje hnutí ANO? Co dělají špatně? Jan Charvát politolog a vysokoškolský pedagog Myslím, že jsou tu v zásadě dva hlavní důvody, přičemž každý má spoustu dalších „subdůvodů“. První je globální, druhý lokální. Globální důvod je obecně ztráta důvěry v tradiční strany a standardní postupy, kterou vidíme asi od roku 2000 a již samozřejmě poměrně výrazně akcelerovala řada událostí počínaje ekonomickou krizí. Postupně přicházely další nárazy, jako byla první válka na Ukrajině, brexit, první zvolení Donalda Trumpa, řecká krize a migrační krize. Poté byl obrovskou ranou samozřejmě covid a následně druhá válka na Ukrajině. A nyní v podstatě asi i druhá volba Donalda Trumpa. To jsou všechno věci, které ve společnosti rezonují. Řekl bych, že je to do jisté míry i důsledek toho, že po zhroucení komunistických režimů kolem roku 1990 Evropa, respektive západní společnost v podstatě uvěřila tomu, že dějiny skončily a teď už to s demokracií nemůže být jinak. Zjistili jsme však, že to tak není, což nás trochu zarazilo. Donedávna jsme si krizí kolem úplně nevšímali, nevnímali jsme rozměr toho, že je ve společnosti přítomná skupina lidí, jež s vývojem společnosti nesouhlasí. Dále tu máme rozvoj alternativních médií nebo, chcete-li, dezinformační scénu, jež vyrostla ve stínu…