Antibiotika přestávají zabírat. Na běžné infekce ročně zbytečně umře přes milion lidí
Téměř pětina Čechů si antibiotika "ordinuje" sama, nejčastěji na kašel, nachlazení nebo kožní potíže. Příště už ale prášek nemusí zabrat.
Publikováno: 24.1.2022
Pokud lidé antibiotika berou, i když nemusí, postupně si na ně vypěstovávají odolnost. Léky pak přestávají zabírat i na běžná onemocnění, která si medicína v posledních sto letech zvykla jimi léčit.
Ze zjištění publikovaných v prestižním odborném časopise Lancet vyplývá, že v roce 2019 zemřelo v důsledku bakteriálních infekcí, které už antibiotika nedokážou zastavit, 1,27 milionu lidí. To je víc než na AIDS nebo na malárii. Nejčastější příčinou úmrtí jsou choroby vyvolané bakteriemi, jako je escherichia coli nebo zlatý stafylokok. Ty způsobují zápal plic, infekci trávicí soustavy, močových cest, zánět středního ucha nebo i sepsi, hovorově popisovanou jako otrava krve.
"Bakteriální antimikrobiotická odolnost (odolnosti vůči antibiotikům, pozn. red.) je přední příčinou úmrtí na celém světě. Nejvíc dopadá na oblasti s nedostatkem zdrojů," uvádí studie. Nějakou souvislost s odolností vůči antibiotikům objevili vědci u bezmála pěti milionů úmrtí v roce 2019. Nejhůře je na tom subsaharská Afrika a jižní Asie, kde odolnost vůči antibiotickým lékům přímo způsobila v roce 2019 bezmála 24, respektive 22 úmrtí v přepočtu na 100 tisíc obyvatel.
Ve střední a východní Evropě, pro kterou studie uvádí konkrétní čísla dohromady se střední Asií, to bylo 17,6 úmrtí v přepočtu na 100 tisíc obyvatel. Při pohledu na podrobnější geografické rozdělení (ovšem bez přesných čísel) se ukazuje, že ve střední Evropě je relativní počet úmrtí o něco nižší.
Studie, publikovaná v Lancetu letos 19. ledna, se zaměřila na celkem 204 států, 23 bakterií a 88 jejich kombinací s různými antibiotiky. Pro některé části světa, kde o nákazách nemají k dispozici dostatek dat, je vědci museli odvodit statisticky. "Data odhalují skutečný rozsah antimikrobiální odolnosti po celém světě a jsou jasným signálem, že musíme okamžitě jednat, abychom tuto hrozbu odvrátili," uvedl spoluautor studie Chris Murray z Washingtonské univerzity pro server Deutsche Welle.
Problém nedobírání antibiotik
Antibiotika zná lidstvo už více než sto let. Jejich objev se připisuje skotskému lékaři Alexandru Flemingovi, který popsal účinky nejznámějšího z nich, penicilinu. Nasazují se pro léčbu infekcí způsobených bakteriemi, naopak na viry (tedy například na koronavirus) nezabírají. Když se užívají špatně nebo je člověk vysadí příliš brzy, část organismů způsobujících infekci přežije a "poučí se". Dál se proto množí ty z nich, které dokáží antibiotikám výrazně lépe vzdorovat.
Podle Chrise Murrayho předchozí odhady varovaly, že v důsledku oslabených antibiotik bude do roku 2050 umírat deset milionů lidí ročně, tedy víc než na rakovinu. "Nyní s jistotou víme, že už jsme tomuto číslu mnohem blíže, než jsme si mysleli," řekl Murray. Před desítkou milionů mrtvých varuje také kampaň Státního zdravotnického ústavu. Podle něj v Evropě každoročně umře v důsledku infekce způsobené bakterií odolnou na antibiotika 33 tisíc lidí. V tuzemsku je přesto pojem "antibiotické rezistence" pro víc než polovinu populace zcela neznámý. Téměř pětina si tyto léky "ordinuje" sama, aniž by jim to doporučil lékař, nejčastěji si léčí kašel, nachlazení a kožní potíže.
Problém s antibiotiky je navíc ještě větší v mladší generaci, mezi lidmi do 25 let, uvádí Státní zdravotnický ústav s odkazem na průzkum agentury Engage Hill a Remmark z července 2021. Velká část lidí si myslí, že se antibiotika nemusí takzvaně "dobírat", tedy že není potřeba dokončit celou předepsanou léčbu. Přestávají je tak polykat ve chvíli, kdy se jim zdravotní stav zlepší, a zbylé prášky (které jsou dostupné jen na lékařský předpis) si nechávají doma pro případ potřeby dle vlastního uvážení.
Nových léků vzniká stále méně
Jenže antibiotika jsou nenahraditelná, a když přestávají fungovat, způsobuje to velké problémy - například při operacích, při kterých se předepisují jako prevence proti infekci organismu. Pokud původní antibiotika ztrácí účinnost, je potřeba neustále vytvářet nové léky různými kombinacemi těch původních. Nových verzí ale vzniká stále méně a méně, protože pro farmaceutické firmy není jejich vývoj dostatečně atraktivní, varuje ve své analýze tuzemská Akademie věd.
Ze 43 aktuálně vyvíjených antibiotik navíc nedokáže zcela vyřešit problém s odolností mikrobů žádné, uvádí server Deutsche Welle s odkazem na data Světové zdravotnické organizace. Očkování v tomto případě není řešením: ze sedmi nejvíce smrtonosných bakterií existuje vakcína jen proti dvěma.
České úřady proto rozjely intenzivní osvětu. Její součástí je i citovaná píseň. Když podobnou kampaň testovala v letech 2000 až 2007 Francie, snížil se počet předepisovaných antibiotik o desítky procent, uvádí Státní zdravotnický ústav.
Kromě toho studie publikovaná v Lancetu státům doporučuje pečlivěji dohlížet na to, jak jsou antibiotika používána. A to nejen v medicíně, ale třeba i v zemědělství, kde se léky nasazují za účelem zvýšení produkce masa nebo jako prevence nákazy mezi hospodářskými zvířaty. Další možností je lepší dohled a prevence šíření infekcí a státní investice do rozvoje nových léků.