Antisemitismus a kauza Hamás aneb Jak rozložit západní demokracie
Publikováno: 19.11.2023
KOMENTÁŘ / Kauza sporu o „legitimitu“ úsilí teroristické organizace Hamás zničit „sionistickou entitu“, jak říká Izraeli, nemění v sud prachu jen tradičně vznětlivý Blízký východ. Protesty pořádané radikalizovanými přistěhovalci, antisemitskou ultrapravicí a „antiimperialistickou“ ultralevicí výrazně destabilizují také západní společnosti, a to nad rámec dávno probíhající ruské zpravodajské a politické války. Dosavadní reakce úřadů byly spíše znepokojující. Objevily se případy, kdy britská policie odstraňovala z veřejného prostoru plakáty s portréty rukojmích Hamásu, mezi nimiž jsou občané až 30 států. Důvod? Údajně snaha „snížit napětí v komunitě“ – tedy „nerozčílit“ příznivce Hamásu plus západní antisemity tvářemi unesených obětí. K podobným scénám došlo také v Berlíně, přičemž i odůvodnění bylo stejné. Na druhé straně demonstrace na podporu Hamásu přinesly řadu znepokojivých rysů, včetně prezentace extremistických symbolů islamismu. Proti nim samotným a oslavování násilí na izraelských civilistech nicméně rázné zásahy nepřišly, až na některé výjimky. Kdo podporuje Hamás? Je to bohužel v souladu s obecným přístupem západních úřadů, které extremistické symboly, jako vlajky teroristických organizací, v zásadě neřeší, dokud si mohou myslet, že tito konkrétní teroristé nemají v úmyslu útočit právě v jejich zemi. A dokonce se takové organizace mohou těšit otevřené podpoře zavedených politických stran. Podstatnou část účastníků demonstrací na podporu Hamásu na Západě tvoří radikalizovaní přistěhovalci z muslimských zemí. Píšu zde nikoli o „muslimech“, protože existuje i snaha o reformu a modernizaci islámu sponzorovaná jordánskou královnou Raniou, která je palestinského původu. Existuje dále euroislám, tedy směr, který zdůrazňuje, že „velký džihád“ – boj s vlastními osobními…