Armáda byla připravena k boji, i když věděla, že bude osamocena
Publikováno: 23.9.2023
Poté, co se v polovině září vyhrotila po Hitlerově štvavém projevu v Norimberku situace v pohraničí a došlo k pokusu o henleinovský puč, bylo jasné, že se schyluje ke střetnutí Československa a Německa. Armáda se na tento boj dlouhodobě připravovala. Ostatně v pohraničí se budovala obranná linie, pro kterou se později vžilo pojmenování betonová hranice. Poté, co byla 23. září 1938 jmenována vláda, v jejímž čele stál jednooký hrdina od Zborova, armádní generál Jan Syrový, očekávala veřejnost, že se republika bude nátlaku nacistického Německa na odstoupení pohraničí bránit. Zpočátku to tak i vypadalo. Přesně ve 22.15 téhož dne, tedy přesně před 85 lety, vyhlásila Syrového vláda všeobecnou mobilizaci. Do zbraně se během několika následujících hodin postavilo 1 128 000 mužů, z toho 48 000 důstojníků a 9000 rotmistrů. K dispozici měli přes tři stovky lehkých tanků, pět tisíc děl či takřka tisícovku letadel, která se však s nejmodernějšími německými stíhacími letouny nemohla poměřovat. Páteří stíhacího letectva byl dvojplošník Avia B-534, zatímco Němci měli k dispozici již první verze slavných Messerschmittů Bf 109. Bojové střetnutí s Bf 109 by pro Avie B-534 dopadlo ve většině případů fatálně, a to navzdory faktu, že českoslovenští piloti patřili k nejlepším na světě. Pokud by s nimi messerschmitty nechtěly bojovat, snadno by se díky podstatně vyšší rychlosti z boje odpoutaly a díky vyššímu dostupu by účinně útočily s využitím výškové převahy, kdy by aviím mohla k obraně posloužit snad jen vyšší obratnost a možná lepší piloti v jejich kokpitech. Ani na budované pohraniční opevnění se nedalo ještě na sto procent spolehnout, neboť nebylo zcela dokončeno ani vyzbrojeno.