Arnošt Mikš. Válečný hrdina, který nedostal příliš mnoho času
Publikováno: 27.7.2024
HISTORIE / Od roku 1950 je v Janově na domě č. 2 umístěna pamětní deska připomínající tři bratry Mikšovy – Arnošta, Františka a Antonína. Nejstarší z nich, Arnošt, se narodil právě před 111 lety. Jako parašutista zahynul v boji v roce 1942. Za pomoc, kterou mu v okupované vlasti poskytli, pak zaplatili cenu nejvyšší i oba jeho bratři. Sourozenci Mikšovi se narodili do rodiny Antonína Mikše a jeho ženy Agáty, rozené Polívkové. Nejstarší Arnošt přišel na svět 27. července 1913. V Janově vychodil obecnou školu a v sousedním Kounově tři roky měšťanky. Poté se vyučil zedníkem a při práci absolvoval tři roky živnostenské školy. Krátce pracoval v kaolinových dolech a vykonával i funkci hospodáře místního Sokola. Dne 1. října 1936 nastoupil základní vojenskou službu u pěšího pluku 38 v Berouně, kde prošel cyklistickým výcvikem a šestiměsíční poddůstojnickou školou. Na vojně se také seznámil s Vladimírem Hauptvogelem, který byl později rovněž vysazen jako výsadkář z Velké Británie. Do civilu byl Arnošt Mikš propuštěn jako četař 4. října 1938, krátce po podepsání Mnichovské dohody a po odstoupení pohraničí. Nadále pracoval jako zedník, ale zároveň přemýšlel, jak proti okupantům bojovat. A tak již 25. listopadu 1939 se společně s přítelem Vladimírem Hauptvogelem vydali přes hranice na Slovensko. Následně se přes Maďarsko, Jugoslávii, Turecko a Bejrút dostali do Francie, kde vstoupili do československé zahraniční armády. Arnošt Mikš byl prezentován 13. ledna 1940 v Agde a jako četař se stal velitelem minometného družstva v rámci 2. pěšího pluku. Aktivně se zapojil do bojů a za své vystupování byl vyznamenán československou medailí Za chrabrost před nepřítelem. Ani Mikšova statečnost však…