Asadův pád: Co světu přinese konec diktátorské dynastie v Sýrii?
Publikováno: 9.12.2024
KOMENTÁŘ / V noci na neděli vstoupili syrští povstalci do prázdného prezidentského paláce v Damašku. Diktátor Bašár Asad opustil zemi, i když není jasné, kam se nakonec vydá. V minulých dnech pobýval s rodinou v hotelu Four Seasons naproti Kremlu, kde marně žadonil o záchranu. Nicméně klan se může rozhodnout i pro exil v Kataru. Asad padl tak rychle, jak mohl padnout v roce 2014, nehledě na masivní arzenál. Stačilo málo: kdyby sponzoři opozice v čele s Barackem Obamou ochotně neustoupili Íránu a Západ poté netoleroval i ruskou intervenci, mohlo zemřít mnohem méně než 600 000 lidí, jak uvádí počet obětí britská organizace Syrian Observatory for Human Rights. A na útěku nemuselo být více než 13 z původních 22 milionů obyvatel. Bašárův otec a někdejší velitel vojenského letectva Háfiz Asad se v roce 1971 dostal k moci pučem na úkor předchůdce, který investoval do neúspěšného povstání Organizace pro osvobození Palestiny proti jordánské vládě. Od té doby se režim snažil armádu „očistit“ a prošpiclovat, aby napříště jakémukoliv puči zabránil. Když však ozbrojené síly zbavené samostatných a iniciativních důstojníků měly režim podržet, nejen salutovat obrazu diktátora, práce syrských tajných služeb špehujících vojáky i sebe navzájem přinesla hořké plody. Írán Sýrii potřeboval, ale ne kvůli zemi samotné. Bez pozemní zásobovací trasy přes Irák a Sýrii mohl těžko udržet ve hře korunní klenot svého imperiálního programu, libanonský Hizballáh. Investoval miliardy dolarů z Obamou rozmražených fondů – když podepsal dysfunkční smlouvu o jaderném programu – do záchrany Asada.