Autory studie obhajující "Zemanův" kanál policie podezřívá z manipulace zakázek

#Domácí

Publikováno: 23.10.2020

Dluh Česka kvůli epidemii koronaviru v říjnu překročil dva biliony korun. Přesto před pár dny vláda v čele s Andrejem Babišem (ANO) schválila část stavby vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe. "Zelenou" tak dostal gigantický projekt, který patří již dlouho k vizím prezidenta Miloše Zemana. Celkem by měl v maximální variantě vyjít na více než 600 miliard korun.

Zastánci argumentují ekologickou dopravou, ekonomickým rozvojem či přínosy pro turistický ruch. Pro kritiky je stavba jen obřím plýtváním penězi a označují ji za ekologickou katastrofu. Vláda rozhodnutí kanál vybudovat staví na studii proveditelnosti, dle které je realizace projektu dobrý nápad. Hlavními autory analýzy je dvojice soukromých firem. Dle zjištění Aktuálně.cz a Hospodářských novin obě společnosti policie podezřívá z manipulací zakázek na velká vodní díla.

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) spustila v dubnu 2018 rozsáhlou akci. Zasahovala tehdy v pražském sídle Povodí Vltavy i v brněnském sídle Povodí Moravy. Oba státní podniky vypisují zakázky za miliardy na přehrady, hráze a další vodní stavby.

Zároveň vyšetřovatelé byli na olomoucké radnici, které tehdy jako primátor šéfoval pozdější ministr kultury Antonín Staněk (v květnu 2019 odmítl prezident Staňkovu rezignaci a ve vládě ho tím udržel další dva měsíce), který má k Zemanovi dlouhodobě blízko. Policisté zabavovali materiály z kanceláře tehdejšího investičního náměstka Filipa Žáčka (ČSSD), který následně Staňka následoval na ministerstvo kultury.

Bez povšimnutí tehdy prošlo, že detektivové zabavovali počítače a odnášeli si písemnosti i ze dvou soukromých firem - Aquatis a Sweco. Stalo se tak tři měsíce poté, co s nimi ministerstvo dopravy uzavřelo poslední dodatek smlouvy na analýzu kanálu za 27 milionů korun. Na tomto dokumentu nyní vláda staví své rozhodnutí v půlbilionovém projektu pokračovat, ač ho část kapacit v oboru kritizuje jako nepodložený.

Dle dvou na sobě nezávislých zdrojů blízkých vyšetřování elitní detektivové z NCOZ prověřují, že se Aquatis a Sweco vzájemně domlouvaly na zakázkách. A tím zvyšovaly jejich cenu. Mimo jiné jim jde o protipovodňová opatření Olomouce.

"Policisté nám zabavili počítače," potvrdila firma

Aktuálně.cz a HN se pokoušely minulý týden kontaktovat ředitele společnosti Sweco Milana Moravce. Ten nejprve přes asistentku předal redakci své mobilní číslo, potom ale tři dny nezvedal telefon ani neodpovídal na SMS. Neodpověděl ani na dotazy zaslané na svůj firemní e-mail. Redakce oslovila i Víta Černého, ředitele divize Morava firmy Sweco. "K tomu se nemůžu vyjadřovat, ptejte se vedení," odpověděl na dotazy redakce o policejním zásahu Černý. 

Generální ředitel společnosti Aquatis Pavel Kutálek zásah policie v brněnském sídle své firmy potvrdil. Zároveň popřel, že by se jeho firma něčeho dopustila. "Vím, že to mělo být kvůli protipovodňovému opatření v Olomouci. Byli jsme subdodavatelem Sweca. V tom jsme nic nedělali a nic nezařizovali," uvedl Kutálek. "Domněnky o kartelových dohodách jsou blbosti," dodal.

"Dva a půl roku se nic nedělo. Věci nám postupně vrátili. Měsíc dva zpět," doplnil Kutálek k zabaveným počítačům. V podobných případech policie zařízení vrací ve chvíli, kdy jsou s jejich zkoumáním hotoví soudní znalci a zkopírují si jejich obsah. Nelze to tedy vykládat jako konec vyšetřování. 

Zájem policie o projektantské firmy je přitom dle zdrojů Aktuálně.cz a HN ze státních podniků pochopitelný. Právě projektanti určují podobu vodních děl za miliardy. Vyšetřovatelé se mimo jiné pokoušejí zjistit, zda se nedomlouvají se stavebními firmami, že jim v plánech narýsují "rezervy", které stát proplatí, ale dělníci ve finále nemusí celé prostavět.  

Dozorující Vrchní stání zastupitelství v Olomouci vyšetřování ani podezřelé komentovat nechce. Zdůrazňuje ale, že zdaleka není u konce a prověřování tak stále trvá. "Probíhají neveřejné úkony prověřování, víc nemůžu komentovat," řekl žalobce Pavel Komár. Dle zdrojů blízkých vyšetřování práci policie zpomalily organizační změny, kvůli kterým přebíral případ jiný tým. Celá věc se tak teprve rozbíhá.

Ministerstvo dopravy ovšem informací znepokojeno není. "Rozsáhlá studie proveditelnosti zpracovává projekt vodního koridoru po odborné stránce. Materiál sestavovali experti, byl projednáván na půdě Akademie věd, prošel odbornou oponenturou, je celý veřejně k dispozici. Z našeho pohledu je studie podkladem, který byl využit pro tvorbu vládního usnesení," reagoval na zjištění redakce mluvčí resortu František Jemelka s tím, že o prověřování firem ministerstvo nic neví.

Osmdesátka vědců: Rozhazování peněz

Zmiňovanou studii mnozí experti kritizují. Potom, co vláda první část výstavby kanálu schválila, vydala osmdesátka vědců a akademiků prohlášení, v němž varují před "nevratným poškozením krajiny a megalomanským rozhazováním prostředků". Mezi signatáři jsou dva rektoři, 12 děkanů (včetně děkanů všech tuzemských přírodovědeckých fakult) či devět ředitelů ústavů Akademie věd.

"Vodní toky a jejich okolí patří k nejohroženějším a nejvíce poškozeným typům prostředí, přitom právě v oblasti plánovaného koridoru se nacházejí biologicky nesmírně cenná území, která patří mezi evropsky významné lokality. Koridor Dunaj-Odra-Labe by zabral tisíce hektarů půdy a tato území zničil," píší mimo jiné vědci. Senát v rok starém usnesení žádal o nezávislé prověření projektu zahraničními experty. 

Někteří odborníci také poukazují na to, že soukromé firmy, které zmiňovanou studii vypracovaly, z výstavby kanálu mohou profitovat, a tím pádem nejsou nestranné. "Podjatý zpracovatel může studii jednoduše zkreslit tím, jak pracuje s budoucími efekty, jejichž namodelování je závislé na mnoha manipulovatelných předpokladech. Metodika studie zároveň nerespektuje základní principy, jak a které efekty započíst," uvedla pro HN například ekonomka z Univerzity Karlovy Eliška Vejchodská.

Zásadní výhrady má i Česká komora architektů. "Tento záměr jsme nejen my považovali za mrtvé dítě minulé doby, podobně jako bylo obracení toků řek, poroučení větru a dešti a další megalomanské projekty vládců totalitních režimů," uvedla profesní organizace architektů ve včerejším prohlášení.

Aquatis ale jakoukoliv kritiku studie odmítá. "Ta studie je komplexní. Všechno je popsáno jasně, transparentně. Vyšlo to ve prospěch kanálu," uvedl generální ředitel firmy Kutálek. 

Reklamu kanálu dělá spolek, do kterého tečou státní peníze

Miloš Zeman prosazuje výstavbu vodního koridoru od svého prvního zvolení prezidentem v roce 2013. O díle jednal s představiteli sousedních států i Evropské unie. Navrhoval třeba, aby byl projekt financován z evropských zdrojů.

Kanál má ale i další zastánce. Některé z nich sdružuje spolek nazvaný Plavba a vodní cesty. Ten za projekt lobbuje za pomocí webových stránek, ale i vydávání knih či brožur nebo výstupy v médiích. Na webu d-o-l.cz vyjmenovává výhody stavby takto: "Víceúčelový vodní koridor Dunaj-Odra-Labe v sobě spojuje zajištění vodohospodářské bilance a stability území, (…) ochranu před povodněmi, nalepšování vodohospodářských poměrů za dlouhodobého sucha, ochranu životního prostředí, (…) ekologickou dopravu, diverzifikaci přísunu strategických surovin a tím zvýšení energetické a dopravní bezpečnosti státu," uvádí stránky spolku. 

Předsedou dozorčí rady zmiňovaného spolku je někdejší místopředseda SPOZ (Zemanovců) Radek Augustin. Stal se jím v roce 2016, kdy vedl analytický odbor prezidentské kanceláře Zemana. O dva roky později Augustin nastoupil jako vedoucí úřadu vlády premiéra Andreje Babiše, kde strávil půl roku.

Ve správní radě sedí i Petr Forman, někdejší Zemanův poradce, a Josef Podzimek (více v boxu níže). Oba muži přitom figurovali v době vytváření studie ve firmě Vodní cesty. Té společně s firmami Sweco a Aquatis ministerstvo dopravy nezávislé zhodnocení přínosů a mínusů obřího vodního kanálu zadalo. Na rozdíl od dvou dalších firem její jméno na krycím listu analýzy nakonec není.

Petr Forman letos zasedl i ve správní radě dalšího spolku. Středoevropský institut pro rozvoj dopravní infrastruktury po svém odvolání založil exministr dopravy Vladimír Kremlík. Právě Kremlík, ještě jako ministr, stavbu kanálu Dunaj-Odra-Labe vloni předložil vládě jako ekonomicky výhodnou. Podkládal ji výsledky výše rozebírané studie. Prosazení stavby má ve svých cílech i jeho nový institut.