Babička plakala. Nechápal jsem, proč nemůžeme být doma. Tak vzpomíná na Vánoce sedlák, jehož rodině komunisté vzali všechno
Publikováno: 24.12.2023
PŘÍBĚH / „V šest hodin ráno nám do dvora nacouvalo nákladní auto. Vystoupil úředník a dva esenbáci se samopaly. Řekli, abychom si vzali, co se vejde na korbu, a odvezli nás 300 kilometrů daleko do rozpadlého stavení v Podlesí nedaleko Šumperka. Já, moje o rok starší sestra, maminka a babička jsme jeli na korbě. Do vesnice, kde jsme hospodařili více než sto let a měli největší grunt, jsme dostali zákaz vstupu. Tatínek už byl v té době ve vazbě. To se stalo 24. října 1952,“ tak začíná vzpomínku na své zlomové Vánoce nyní osmasedmdesátiletý Jaroslav Šebek starší. Vánoce 1951 ještě trávil společně s celou rodinou na rodovém statku v Kyškovicích nedaleko Roudnice nad Labem. Jeho rodině se i přes nařízené vysoké povinné dodávky dařilo celkem dobře hospodařit, statek prosperoval. Jejich vyhlášené švestky se povedlo i tehdy vyvážet do západního Německa. Vánoce 1952 už byly podstatně jiné. Komunisté rodině sebrali nejprve hospodáře, manžela a tatínka Jaroslava Šebka nejstaršího. Odmítal, aby z jeho statku vzniklo JZD. „Vymysleli si na něj vykonstruované obvinění, že u některých komodit nesplnil dodávky, u jiných zase dodal až moc a že zatajil počet stromů v sadu, který ale byl veřejně přístupný a každý ty stromy mohl přepočítat. Přímo ze sadu ho odvezli do vazby, během jediného měsíce ho odsoudili a zavřeli v Jáchymově. Ven se dostal po dvou a půl letech,“ vzpomíná na červen 1952 tehdy šestiletý Jaroslav Šebek. Poté co komunisté rodině sebrali hospodáře, přišli si i pro celý statek. Pro více než 40 hektarů půdy, 33…