Babiš a vlajka. Nebezpečná hra s nacionalismem už jednou předznamenala nástup fašismu
Publikováno: 13.1.2026
KOMENTÁŘ / Andrej Babiš je pokládán za ukázkového populistu, ale nikoli za krajně pravicového nacionalistu. Nyní se však ukazuje, že čím dál víc sází na nacionalismus jako na hlavní motor své popularity. Možná se tak snaží vyluxovat voliče svých koaličních partnerů, kteří postavili vlastní politickou existenci buď na primitivním nacionalismu, což platí u SPD, nebo na obraně tzv. národní suverenity jako v případě Motoristů. Tak jako dříve zlikvidoval pomocí sociálních témat ČSSD a komunisty, tak teď bude pomocí nacionální rétoriky likvidovat své nové partnery. To, že hodlá hrát na národní strunu, ukázal již svým chováním na prosincovém summitu EU v Bruselu, když odmítl, aby Česká republika ručila za evropskou půjčku pro Ukrajinu, s tvrzením, že my nic platit nebudeme, ačkoli jsme nic platit neměli, a šlo o ručení státu za půjčku pro případ, že by Evropská unie jako celek nebyla solventní. A v tomto tónu pokračoval v novém roce, když prohlásil, že letošní rok by měl být rokem národní hrdosti. A hned ukázal, jak si národní hrdost představuje. Prý navrhne, aby byl 30. březen významným dnem, a to Dnem české vlajky. V tento den byla v roce 1920 oficiálně uzákoněna československá vlajka. Pomiňme teď smutnou skutečnost, že Čechy učí národnímu cítění původem Slovák a k tomu ještě spolupracovník komunistické Státní bezpečnosti. To už samo o sobě nesvědčí o momentální dobré intelektuální kondici českého národa. Všichni dobře víme, že Andrej Babiš vede permanentní volební kampaň. Jeho marketingoví odborníci mu zřejmě vysvětlili, jak důležité jsou v současné politice emoce a symboly. A takovým symbolem může podle Babiše být právě…