Babiš hraje o post premiéra. Jeho osud má v rukou Zeman, který je však v nemocnici
Pokud prezident nebude prokazatelně schopen vykonávat úřad, pravomocí ho může zbavit parlament. Premiéra by jmenoval předseda nové sněmovny.
Publikováno: 10.10.2021
Ve volbách do Poslanecké sněmovny neuspěla ČSSD ani KSČM apremiér Andrej Babiš tím přišel o partnery, kteří jeho hnutí ANO drželi u moci. Zároveň nebude mít většinu ve sněmovně ani s SPD Tomia Okamury. Babišovým posledním trumfem je dlouhodobé spojenectví s prezidentem Milošem Zemanem.
Obecně lze říci, že hnutí ANO by nyní vyhovovalo, kdyby získalo čas a mohlo se pokoušet rozklížit vznikající dohodu o vládě koalice Spolu a Pirátů se starosty. Babiš už v sobotu večer v povolebním proslovu řekl, že chce jednat se Spolu. Politici koalice k tomu ale nevidí důvod. A nyní ani není jasné, zda kvůli svému zdravotnímu stavu bude schopen povolební pravomoci naplnit Miloš Zeman.
Prezident již dlouho před volbami avizoval, že sestavením vlády pověří předsedu nejsilnější strany, nikoliv koalice. „Jestliže nějaká poměrně silná strana si na sebe navěsí dva nebo tři pětiprocentní prťousky, tak je to podvod,“ řekl o volebních koaličních subjektech, které však výslovně připouští zákon jako relevantní způsob kandidatury ve volbách do Poslanecké sněmovny.
Hnutí ANO vytáhlo ještě jednu kartu. Ve volbách sice skončilo až druhé - koalice Spolu ho s 27,79 procenta hlasů porazila o 0,67 procentního bodu -, ale kvůli tomu, že mandáty se rozpočítávají dle výsledků v jednotlivých krajích, má nakonec hnutí Andreje Babiše o jeden mandát více než vítěz voleb.
„Úspěch se počítá na mandáty a my máme o jeden víc. Vítězství je hnutí ANO,“ uvedl v pořadu Partie televize Prima současný šéf sněmovny Radek Vondráček. „Vítěz voleb by měl mít právo a možnost na první pokus. Koalice jsou dál než my, ale to nic nemění na tom, že ANO by to mělo zkusit, bylo by to ku prospěchu všech,“ dodal Vondráček. Podle něj by tak Babiš měl být premiérem i přesto, že bez odmítající ODS jeho vláda důvěru ve sněmovně nezíská.
Zákon praví, že do třiceti dní od jmenování premiéra předstupuje před Poslaneckou sněmovnu jím navržená vláda a žádá ji o důvěru. Pokud by ji nezískala, do doby jmenování nového kabinetu prezidentem by vládla v demisi. Takový možný vývoj kritizují ústavní právníci.
„V předchozím případě stačilo Andreji Babišovi ovládat vládu a její aparát a generovat návrhy zákonů, kterými bude realizovat svůj program, a měl šanci pro něj nacházet ve sněmovně podporu. Zatímco nyní tu šanci nemá. Pakliže bude prezident republiky postupovat tak, jak avizoval, tak se ještě zřetelněji vymezí proti logice politického procesu, podle nějž platí, že o vládě se rozhoduje ve sněmovních volbách, nikoliv na Hradě nebo v Lánech,“ řekl Aktuálně.cz ústavní právník Jan Kysela.
Hradem utajený Zemanův zdravotní stav
Zda se ovšem bude moci hnutí ANO na podporu prezidenta Zemana, a tedy i další měsíce času na vyjednávání, spolehnout, zůstává po nedělním dopoledni nejasné. Hrad dlouhodobě informace o zdravotním stavu prezidenta tají. Zeman na veřejnosti přes sliby kancléře Vratislava Mynáře nevystupuje.
Andrej Babiš za hlavou státu přijel v neděli do Lán na domluvenou schůzku. Prezentoval to jako setkání s prezidentem, které ještě není součástí povolebního vyjednávání. Lány ale po tři čtvrtě hodině opustil zadním vchodem bez komentáře a není jasné, zda se oba politici vůbec sešli.
Krátce po tom v doprovodu vozů prezidentské ochranky převezla Miloše Zemana mobilní jednotka intenzivní péče do Ústřední vojenské nemocnice v Praze. Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček tvrdí, že prezident s hospitalizací vyjádřil souhlas. Ze záběrů serveru Novinky.cz je patrné, že byl v době, kdy ho v nemocnici vynášeli ze sanitky, bezvládný. "Pan prezident při převozu usnul, o nic jiného nejde. V bezvědomí nebyl,“ reagoval Mynář pro Blesk. Podle serveru do nemocnice dorazily manželka Ivana a dcera Kateřina. Na místě byl i kancléř Vratislav Mynář a hradní protokolář Vladimír Kruliš.
A Zemanův stav na odpolední tiskové konferenci neobjasnil ani jeho ošetřující lékař - ředitel ÚVN Miroslav Zavoral. „Krátce po 12. hodině jsme přijali k hospitalizaci prezidenta republiky Miloše Zemana na mé doporučení, důvodem hospitalizace jsou komplikace, které provází jeho chronické onemocnění, pro které je u nás léčen,“ řekl.
Detaily ale neupřesnil. „My přesně známe diagnózu, tím způsobem jsme schopni zacílit léčbu, jak má vypadat. V tuto chvíli je pacient hospitalizován na pracovišti intenzivní medicíny a je v péči odborníků. Jelikož nemám souhlas pana prezidenta sdělit jeho diagnózu, tak to udělat nemohu, neboť bych porušil zákon o lékařském tajemství,“ dodal ředitel, odmítl odpovídat na dotazy novinářů a odešel.
Okolí hlavy státu tak dále veřejnosti tají, jak vážný prezidentův zdravotní stav je. Zeman byl hospitalizovaný už v druhé polovině září na osm dní. Mluvčí Ovčáček to zdůvodňoval dehydratací a mírným vyčerpáním. Prezident ovšem podle sedmi zdrojů Radiožurnálu a Deníku N trpí nemocí jater, která způsobuje takzvaný ascites, kdy se břišní dutina plní vodou. To vyžaduje lékařskou péči.
Ovčáček informace o stavu Zemana komentoval tak, že „česká média a politici se k prezidentu demokratické republiky chovají hůř než nacisté k Emilu Háchovi za protektorátu“. Zeman přes ujišťování Hradu neodvolil na veřejnosti, urnu mu až do zámku v Lánech přinesla volební komise. Ovčáček následně vydal trojici fotografií Zemana v křesle za stolem s volební obálkou. Hrad zrušil i Zemanovo nedělní vystoupení v televizi Prima, kde měl okomentovat výsledky voleb.
Nový premiér může být až po 20. říjnu. Jmenuje ho Zeman či nový předseda sněmovny
Pokud bude zdravotní indispozice prezidenta Miloše Zemana krátkodobá, na jednání o vzniku nové vlády to nemusí mít vliv. Nového premiéra beztak může Zeman jmenovat až po 20. říjnu. Tehdy končí mandát staré sněmovně. Teprve potom podává demisi Babišova vláda a Zeman může jmenovat nové ministry.
Pokud toho prezident nebude kvůli svému zdravotnímu schopen, mohou se shodnout prostou většinou poslanci a následně i senátoři, že mu odejmou pravomoce - využili by tak článek 66 ústavy. V takovém případě pravomoc jmenovat nového předsedu vlády přechází na šéfa sněmovny.
„Je evidentní, že zdravotní stav vytváří překážky k výkonu prezidentské funkce. Je namístě článek 66 ústavy, který mluví o závažných důvodech, kdy nelze vykonávat prezidentský úřad. Neznáme diagnózu, ale vidíme, že prezidentova způsobilost vykonávat úřad slábne a upadá,“ řekl ústavní právník Jan Kysela pro Seznam Zprávy.
Vedoucí katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Marek Antoš pro HN upozornil, že tím, kdo by se jmenování nového premiéra ujal, by byl až nástupce Radka Vondráčka, nynějšího předsedy sněmovny. „Stará vláda podává demisi až po ustavující schůzi, takže dřív by beztak novou vládu jmenovat nebylo možné,“ poukazuje. U nové sněmovny, v níž bude držet většinu doteď opoziční dvojblok koalic Spolu a Pirátů se STAN, je navíc výrazně větší šance, že by se ke kroku odhodlala.
Pokud by zasedání nové sněmovny nesvolal Miloš Zeman, podle ústavy se sněmovna sejde 30. den po dni voleb. Tedy 8. listopadu. Zástupci koalice Spolu a Pirátů se starosty už deklarovali, že budou jako předsedu sněmovny vybírat někoho ze svých řad. Je tak pravděpodobné, že v případě zbavení prezidenta pravomocí by prvním premiérem nebyl Andrej Babiš, ale Petr Fiala, který má nyní reálnou šanci na to, aby jeho nová vláda ve sněmovně získala důvěru.
Ústava ale počítá s tím, že zbavení prezidenta pravomocí je až zcela krajní varianta. Pro aktivaci článku 66 je nezbytné, aby prezident nebyl způsobilý vykonávat úřad. Má pak také právo se kvůli pozbytí svých pravomocí bránit u Ústavního soudu.
Projednávání, zda nepřipravit prezidenta Zemana o jeho pravomoci, zahájil již na jaře na popud svého předsedy Pavla Fischera (nezávislý) senátní výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tehdy to ale nebylo kvůli Zemanově zdraví, ale v souvislosti s kauzou Vrbětice či postoji v případě kauzy novičok. Prezident podle Fischera ve svých výrocích ukázal, že nerozlišuje utajované informace, špatně cituje Ústavu ČR nebo se neorientuje v čase a prostoru. Právníci, které oslovil Senát, ale označili jeho materiál za nedostatečně odůvodněný, a doposud tak na plénu nebyl projednán.
Naposledy předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v pátek řekl, že není doba na to, uvažovat v souvislosti se zdravotním stavem prezidenta Miloše Zemana o užití článku 66 české ústavy.