Babiš míří k triumfu, avšak klíčovým hráčem bude někdo jiný. A může překvapit

#Politika

Publikováno: 10.7.2025

V článku 68 české Ústavy se uvádí toto:

(1) Vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně.

(2) Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.

(3) Vláda předstoupí do třiceti dnů po svém jmenování před Poslaneckou sněmovnu a požádá ji o vyslovení důvěry.

(4) Pokud nově jmenovaná vláda nezíská v Poslanecké sněmovně důvěru, postupuje se podle odstavce 2 a 3. Jestliže ani takto jmenovaná vláda nezíská důvěru Poslanecké sněmovny, jmenuje prezident republiky předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny.

(5) V ostatních případech prezident republiky jmenuje a odvolává na návrh předsedy vlády ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.

Jednoduše řečeno: je to prezident, kdo po volbách rozhodne o tom, koho pověří sestavením vlády. Předcházet tomu budou skoro jistě konzultace s jednotlivými aktéry a úvaha, jejíž součásti bude několik proměnných. Bude to fakticky první velký a zásadní moment Petra Pavla ve vztahu k domácí politice od chvíle, kdy se ujal v březnu roku 2023 funkce hlavy státu.

On sám k dané věci poskytl doposud dvě vodítka. V polovině května se v podcastu Hospodářských novin Bruselský diktát nechal slyšet, že pokud by do příští vlády mířili politici, kteří zpochybňují členství České republiky v EU a v NATO, tak by je do ní nejmenoval. "Pro mě samotného by to byl problém, pokud bych měl bez výhrady souhlasit s někým, kdo poškozuje zájem této země a jejích občanů," upřesnil prezident.

Před několika dny pak v rozhovoru pro CNN Prima News prezident řekl, že hodlá - pokud jde o kauzu Čapí hnízdo expremiéra a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše - vyčkat na nové rozhodnutí Městského soudu v Praze. Do té doby nechce spekulovat o tom, zda by ho po volbách pověřil sestavením vlády a případně jmenoval i premiérem. Zdůraznil také, že v danou chvíli nechce spekulovat, neboť by nerad vstupoval nějakým spekulativním prohlášením do volebního boje.

První citovaný výrok lze číst takto: pokud se v danou chvíli situace jeví tak, že bez hnutí ANO nepůjde po volbách sestavit vládu, je to jasný vzkaz Andreji Babišovi, aby případně zapomenul na otevřenou koalici s hnutím SPD. A tady platí, že ani samotný předseda hnutí ANO s něčím takovým nemusí počítat - zcela jistě by mu byla milejší jednobarevná, byť třeba menšinová vláda hnutí ANO, za jejíž podporu by lídrovi SPD Tomiu Okamurovi nabídl třeba post předsedy dolní komory.

Pokud jde o druhý výrok Petra Pavla, tak trochu jím naznačuje, že ani samotný Babiš nemusí mít v danou chvíli nic jisté.

"Do voleb je ještě dlouhá doba a nelze vyloučit nějaká překvapení," uvažuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz politolog Jakub Lysek. I on to však v danou chvíli vidí, že se schyluje k nové vládě Andreje Babiše. "Otázkou ovšem je, jaká bude její podoba," míní Lysek.

A tady je vhodné připomenout, že to v žádném případě není tak, že by prezident musel sestavením vlády pověřit vítěze voleb. Ostatně prezident Václav Klaus se po volbách v roce 2010, které vyhráli sociální demokraté pod vedením Jiřího Paroubka, nikterak nezdržoval tím, aby Paroubka pověřil sestavením vlády - bylo totiž jasné, že nemá šanci sestavit kabinet, pro který by získal většinu tehdejší Poslanecké sněmovny.

Krajní řešení: úřednická vláda

"Myslím, že v situaci po volbách bude velmi aktivní prezident Petr Pavel," nepochybuje Lysek a připomíná, že může v krajní situaci využít své pravomoci a v případě volebního patu jmenovat úřednickou vládu. Otázka podle něj je, jak se zachová v případě, že by Babiš, podobně jako v minulosti on sám nebo Mirek Topolánek, přišel za prezidentem s návrhem menšinové vlády - a tedy bez magické sto jedničky zračící zisk většiny hlasů v dolní komoře.

Rétoricky podle Lyska může po volbách Babiš tvrdit, že se opře o podporu ochotných a slušných poslanců, kterým jde o blaho země, ať už tu bude kdokoliv.

"Po minulých volbách prezident Miloš Zeman Babišovi pomohl, což nakonec platí také o volebním patu po volbách v roce 2006, kdy sestavoval vládu Mirek Topolánek - i jemu nakonec přece jen Václav Klaus trochu pomohl. Tito jmenování premiéři měli prezidenta zkrátka na své straně," připomíná politolog.

Dle něj bude mimořádně zajímavé po volbách sledovat nejen argumenty jejich pravděpodobného vítěze Andreje Babiše, ale právě také prezidenta Petra Pavla. Jisté je v danou chvíli toto: půjde o jeho první velký test v kontextu české politiky a jejího budoucího směřování. Zásadní roli v jeho uvažování nepochybně sehraje celkové rozložení sil a s tím související minimálně aritmetické většiny v dolní komoře.

Dvě možnosti

Vedle menšinové vlády Andreje Babiše s podporou jiné strany budou ve hře i klasické většinové vlády. Babiš bude mít v zásadě dvě možnosti: buď vytvořit koalici s některou ze stávajících opozičních stran - vedle SPD jsou ještě stále ve hře nyní mimoparlamentní hnutí Stačilo! předsedkyně komunistů Kateřiny Konečné a Motoristé sobě. U obou formací však není jisté, zda ve volbách uspějí. Balancují na pětiprocentní hranici, či spíše pod ní.

Nebo pak existuje i možnost, že Babiš sestaví většinovou vládu s některou ze současných vládních stran.

Politicko-podnikatelský agrokartel

"O podobě vlády samozřejmě rozhodnou - tak jako posledně - úspěchy či neúspěchy malých stran. Blíže do poslaneckých lavic má tři měsíce před volbami spíše hnutí Stačilo! než Motoristé," míní Lysek a dodává: "Avšak současný tlak na koalici Stačilo! se SOCDEM může projektu Kateřiny Konečné paradoxně uškodit. Těžko říci, jak by totiž v kampani případně fungovala chemie mezi Danielem Sterzikem, Janou Maláčovou, Kateřinou Konečnou a Lubomírem Zaorálkem."

V každém případě podle Lyska platí, že by se Babišovi lépe vládlo s hnutím Stačilo! než s SPD. "Janu Maláčovou zná, Kateřina Konečná nepůsobí - pokud jde o vládnutí a reálné prosazování politiky - jako úplně konfliktní člověk. Ale hlavně: za těmito stranami je polistopadový politicko-lobbistický a taky podnikatelský agrokartel. Ti lidé v pozadí se znají z devadesátých let minulého století, a tudíž jsou schopni se dohodnout," má jasno politolog Lysek.

Právě kvůli tomuto podhoubí by podle něj Babiš raději preferoval tuto vládní konstelaci. Ostatně pokud se exprezident Miloš Zeman zasazoval o to, aby Konečná s Maláčovou - navzdory původnímu krachu vyjednávání o společném postupu ve volbách - našly dohodu, podle některých zákulisních informací je za tímto tlakem právě Babiš. "Rozhodně je to pro něj asi lepší varianta než politici okolo Tomia Okamury, u kterých není jisté, zda jsou schopni vládnout," uvažuje Lysek.

Podle něj by totiž případná koalice hnutí ANO a SPD připomínala spíše slovenský bizár. "A to se vším všudy. Vždyť současná slovenská vláda premiéra Roberta Fica je složená kromě celkem schopných manažerů také z naprostých bláznů. A samozřejmě je stále možné, že se i my vydáme slovenskou cestou. A to, co nyní sledujeme u sousedů, budeme mít s Andrejem Babišem v případě jeho vlády s SPD importováno u nás," upozorňuje politolog.

Suma sumárum: podle Lyska nás čeká nestabilní období. "Sice nelze vyloučit, že tyto vlády padnou na osobních rozepřích, zrovna tak je ale stále možné, že se ODS po volbách zbaví svého předsedy, což by vedlo k rozpadu koalice Spolu a následně by to umožnilo vznik vlády složené z hnutí ANO a právě ODS. Taková vláda by asi za dané situace a s ohledem na předpokládané rozložení sil po volbách nemusela být úplně špatná," míní Lysek.

Zrovna tak by ale podle jeho slov taková vláda nejspíš nepomohla rozvoji země. "Ani ANO, ani ODS nemají odvahu k zásadním reformám. Obě tyto strany mají tendenci spíše udržovat stav věcí. To samo o sobě nemusí být špatně v klidných dobách - nicméně Česko čelí několika domácím i globálním výzvám, jejichž řešení se neobejde bez toho, co kompletní politické reprezentaci zoufale chybí. Na mysli mám již zmíněnou odvahu," míní politolog.