Babiš si pro summit NATO vybral partu, která nedělá pročeskou politiku. Proto odmítl Pavla

Publikováno: 24.6.2026

KOMENTÁŘ / Není pochyb, že premiér Andrej Babiš (ANO) považuje prezidenta Petra Pavla za nepřítele. Za někoho, kdo stojí bytostně proti němu. Není pochyb, že ho za nepřítele považuje i Tomio Okamura (SPD) a nesnáší ho Petr Macinka (Motoristé sobě), jemuž odmítl posadit do vlády „ikonu“ Filipa Turka. To vše hrálo roli v rozhodnutí vlády, že prezident nebude součástí státní delegace na summitu NATO v Ankaře. Babiš s Pavlem prohrál přímou volbu. Macinka do vlády neprosadil nekompetentního člověka, který ve vládě nemá co dělat. A Okamura? U toho platí, že zastává opačné názory na válku Ruska proti Ukrajině. Jenomže to není tak jednoduché. Andrej Babiš říká, že summit v Ankaře bude důležitý, protože vláda neplní slib platit dvě procenta HDP na obranu a on to tam chce vysvětlit. A najednou jsme jinde. Najednou jsme se ocitli v oblasti bytostného zájmu České republiky. Tím je schopnost garantovat občanům svobodu, které nabyli v listopadu 1989. Okamura byl a je proti Severoatlantické alianci. Macinka je žák Václava Klause, který opakuje, že za rusko-ukrajinskou válku mohou Západ a NATO. Tento pán od ministra zahraničí dostal před pár dny metál. Oba jsou z jednoho ideologického těsta. Oba nesnášejí Pavla ideologicky a hodnotově. A pak je tu Babiš. Jeho dlouhodobé zájmy vidíme: Vyhnout se trestnímu stíhání, narvat co nejvíc peněz z EU i z českého rozpočtu do firem Agrofertu, SynBiolu a do Hartenbergu. Co nejvíc umlčet kritiku, proto útočí na nezávislá média. Babiš se zhusta brání označení, že je „proruský“. Otázkou však je, nakolik je „pročeský“, nakolik pracuje pro naše zájmy. Náš klíčový…
Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace