Babišova koalice svým rozhodnutím fakticky vypověděla česko-německou deklaraci
Publikováno: 18.5.2026
KOMENTÁŘ / Vládní koalice přijala usnesení: „Poslanecká sněmovna vyjadřuje nesouhlas s konáním 76. sněmu Sudetoněmeckého krajanského sdružení na území České republiky, a to s ohledem na historické souvislosti a na skutečnost, že se v rámci části tohoto prostředí dlouhodobě objevují postoje zpochybňující poválečné uspořádání.“ Tím sněmovna fakticky vypověděla česko-německou deklaraci z roku 1997, kterou signovali prezident Václav Klaus a spolkový kancléř Helmut Kohl. Čtvrteční usnesení poslanecké sněmovny, které odmítá konání sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně, se odůvodňuje odvoláním na „historické souvislosti“. V jakémsi zcela nedefinovaném prostředí se údajně „objevují postoje zpochybňující poválečné prostředí“. Připomeňme si proto z klíčového článku 4 česko-německé deklarace z 21. ledna 1997:„Obě strany se shodují v tom, že spáchané křivdy náležejí minulosti, a že tudíž zaměří své vztahy do budoucnosti.“ A dále: „Obě strany proto prohlašují, že nebudou zatěžovat své vztahy politickými a právními otázkami pocházejícími z minulosti.“ Právě na tomto principu stála dohoda, kterou vlády i parlamenty obou zemí po téměř třicet let respektovaly. Deklarace samozřejmě nikdy nemohla zabránit tomu, aby se na jedné či druhé straně objevovali jednotlivci či skupiny, kteří se budou vracet k historickým sporům. Její podstata spočívala v něčem jiném: že tak nebudou činit státní instituce – vlády, parlamenty ani ministerstva zahraničí. Pokud se tedy revanšistické názory objeví například mezi poslanci AfD, nejde samo o sobě o porušení deklarace, to není Bundestag. Stejně tak jí neodporují výroky různých spolků, iniciativ či občanských sdružení. Problém vzniká až ve chvíli, kdy se do minulosti vrací samotný český parlament, a to se právě nyní stalo. Jakou…