Babišova letitá averze proti supermarketům. Když mu nešly na ruku, označil je za teroristy
Publikováno: 10.8.2023
KOMENTÁŘ / Čím více vyplouvá na povrch, že obří agrokombináty propluly loňskou krizí s rekordními zisky, přestože jejich lobbisté prorokovali rozvrat a hladomor, tím intenzivněji se snaží svést vinu za drahé potraviny na vládu a obchodní řetězce. Averze majitele Agrofertu vůči supermarketům má hlubší kořeny. Dnes snad už nikdo nepochybuje o tom, že loňský kritický rok neznamenal pro skupinu zemědělsko-zpracovatelských komplexů úpadek a masivní propouštění, ale příležitost k rekordním tržbám a ziskům. Agrokomplexy v čele s jedničkou na trhu Agrofertem dokázaly přenést zvýšené náklady vyvolané turbulencemi na světových trzích energií a zemědělských surovin na zákazníky a vyšroubovat ceny potravin do takové výše, že se staly hlavním tahounem inflace. Agrární a Potravinářská komora nepřipouštějí, že by se agrosektor jakkoli podílel na zdražení potravin, což popírají statistická data. Veškerou odpovědnost přehazuje na „nečinnost“ vlády a vysoké marže obchodních řetězců. Veletoče Schillerové Jaké recepty v boji proti zdražování nabízelo a stále nabízí hnutí ANO? „Zastropovat ceny potravin a snížit DPH,“ prohlašovala loni v květnu Alena Schillerová. Cenovou regulaci opustila poté, co vycházely najevo negativní důsledky tohoto kroku v Maďarsku. Orbán zavedl stropy na vybrané potraviny, což vedlo k jejich nedostatku a prudkému zvyšování cen ostatního zboží. Výsledkem je nejvyšší inflace v Evropě. Pokud se vrátíme o tři roky zpět do časů, kdy ekonomiku sužovaly covidová pandemie a nekompetentní mikromanažerství premiéra Babiše, tehdejší ministryně financí cenovou regulaci potravin zásadně odmítala. „Je to něco, co není v tržní ekonomice běžné, abychom regulovali ceny,“ reagovala na tehdejší úvahy v některých zemích. Stejný přístup zvolila k návrhům razantně snížit daně. „Já jsem zásadně proti snížení DPH na…