Babišova "vláda boje proti korupci". Prosadila minimum zákonů, některé ani nevznikly

#Domácí

Publikováno: 5.1.2021

"Budeme dále bojovat proti korupci ve všech oblastech, tento boj systémově koordinovat, vyhodnocovat efektivitu již přijatých protikorupčních opatření v praxi a navrhovat jejich vhodné změny a doplnění. V této souvislosti předložíme zejména účinné právní nástroje k ochraně oznamovatelů korupce (whistleblowing) a zákon o regulaci lobbingu vycházející z mezinárodních doporučení," stojí v programovém prohlášení vlády.

Sám premiér Babiš opakovaně prohlásil, že potírání korupce je jedním z hlavních smyslů jeho vlády. Mluvil o tom i na mezinárodním poli. "Zapojil jsem se do politiky, abych se se svým hnutím angažoval v boji proti korupci, a v důsledku toho jsem přišel o hodně peněz," řekl loni v září pro německý časopis Der Spiegel v rozhovoru, v němž se označil za člověka s "mimořádně dobrou morálkou".

Při hodnocení skutečných kroků Babišovy vlády směřujících k omezení prostoru pro korupci se však ukazuje, že kabinet s nimi naopak otálí. Ilustrovat to lze na plnění 5. eurounijní směrnice proti praní špinavých peněz. V české legislativě se měla odrazit už v lednu 2020 dvěma konkrétními zákony - o evidenci skutečných majitelů a proti praní špinavých peněz.

Poslední v Evropě

Vláda je však předložila až v červnu. První už má sice za sebou schvalovací kolečko v dolní komoře parlamentu, ale poslancům ho v prosinci vrátil zpátky Senát. Zákon proti praní špinavých peněz pak prezident Miloš Zeman po legislativní cestě parlamentem podepsal až 4. prosince. Platit začal 17. prosince, v účinnost vstoupil 1. ledna.

Navzdory proklamacím o protikorupční vládě Česko v evropském měřítku neobstojí. Když Skupina států proti korupci při Radě Evropy (organizace 47 evropských států vzniklá roku 1949, nemá nic společného s EU, pozn. aut.), tzv. GRECO, hodnotila aktivitu jednotlivých zemí při potírání korupce za rok 2019, Česko skončilo poslední. Uvedlo do praxe jediné ze 14 doporučených opatření, šlo o zveřejňování majetkových přiznání zákonodárců.

"Úředníci návrhy sice tvoří, ale nenavazuje na to politická vůle je prosadit. Zákony proto neobsahují potřebná převratná řešení. Zároveň se nestíhají včas projednat a pak je nutné dohánět to v zahlcené Poslanecké sněmovně. Protikorupční boj této vlády je spíše verbálním cvičením než skutečnou snahou něco zlepšit," řekl Aktuálně.cz Jan Dupák, právník české pobočky organizace Transparency International.

Jediný schválený zákon

Z jedenácti klíčových zákonů a předpisů - jsou mezi nimi třeba zmíněná norma proti praní špinavých peněz, novela o státním zastupitelství nebo legislativa o ochraně oznamovatelů korupce (všechny jsou uvedené v přehledu níže, pozn. aut.) - jich vláda předložila zatím devět. Navíc až na jednu výjimku tak učinila až loni nebo předloni. Schválený je zatím jediný.

Zásadní pro zdárné završení opatření je jejich prosazení v Poslanecké sněmovně, kterou z většiny kontroluje provládní většina ANO, ČSSD a KSČM. I když některé návrhy už z kabinetu vzešly, bez podpory sněmovny zůstanou jen na papíře. Jakmile je poslanci do konce volebního období neschválí, spadnou pod stůl. Nově zvolená sněmovna je bude muset začít projednávat od samého počátku.

Příkladem lze uvést dva zákony zmíněné v citované části programového prohlášení vlády. Normu o ochraně oznamovatelů korupce kabinet dosud nepředložil, bez závěru se jen v listopadu probírala na Legislativní radě vlády. Zákon o regulaci lobbingu se poslancům dostal na stůl loni v prosinci, kdy se otevřel v prvním čtení. Je tedy na samém počátku dlouhé legislativní cesty vedoucí k přijetí.

Novela o státním zastupitelství pak dosud nevzešla ani ze samotné vlády. Zákon o kárné odpovědnosti soudců a státních zástupců vstoupil do prvního čtení týden před Vánoci. Novela o svobodném přístupu k informacím je na stejné startovní čáře. Ministerstvo vnitra ji přitom vypracovalo v podobě, v níž chybí konkrétní seznam veřejných institucí, které by zákonu podléhaly.

Situace je kritická

"Kroky na vládě probíhaly prakticky u všech dotčených návrhů velmi pomalu a nabíraly zpoždění proti plánu. Řada předpisů opatření vzešla z vlády v nedotažené či zcela nepřijatelné podobě. Ve spojení s pandemií koronaviru to dospělo až k současné situaci, kdy většina opatření má před sebou ještě dlouhý legislativní proces," sdělil Aktuálně.cz Josef Karlický, vedoucí platformy Rekonstrukce státu, která sdružuje protikorupční organizace.

Karlický upozorňuje, že k naplnění jedenácti hlavních zákonů a norem zbývá vzhledem k termínu sněmovních voleb pouze devět celých měsíců. Podle něj jde o kritickou situaci. Standardní legislativní proces, začínající prvním projednáním návrhu poslanci, trvá minimálně půl roku. Takové tempo se dodržuje především v druhém a třetím roce volebního cyklu.

Vzhledem k letité sněmovní praxi pak platí, že ve volebním roce poučka o šestiměsíční lhůtě padá. Všeobecná shoda se ve sněmovně v předvolební atmosféře hledá mnohem déle. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) sama přiznává, že vláda musí vyvinout maximální úsilí. Naráží hlavně na dvojici zákonů ze zmíněné evropské směrnice, tedy o lobbingu a evidenci majitelů.

"Je nezbytné, aby se vláda v rámci svých kompetencí zasadila o jejich včasné projednání a schválení v Parlamentu ČR, přičemž jejich neschválení by znamenalo hrozbu zpoždění či ohrožení výplaty části prostředků z Nástroje pro posílení obnovy a odolnosti," píše Benešová v Akčním plánu boje proti korupci pro roky 2021 a 2022.

Koronavirus vládu neomlouvá

Podle ministryně legislativní postup jednotlivých zákonů v Poslanecké sněmovně zbrzdila letos epidemie nemoci covid-19, kvůli níž se poslanci věnovali opatřením proti koronaviru. Protikorupční organizace však vznáší jednoduchou námitku. "To však nevysvětluje, proč některé zákony vláda předala sněmovně až letos, když měla na přípravu tři roky," upozorňuje Karlický z Rekonstrukce státu.

Aktuální pozici vlády na poli potírání korupce vzhledem k blížícím se volbám přirovnává Karlický ke studentovi, který měl k přípravě na státnice měsíc a učí se poslední týden. Šéf protikorupčního hnutí Oživení Marek Zelenka hodnotí nasazení kabinetu Andreje Babiše ve snaze vymýtit korupci jako "vražedně pomalé".

Pokud mají všechny zmíněné zákony včas projít, musí se podle Zelenky projevit jednoznačná kolektivní vůle všech zákonodárců. Poukazuje však na jiné možné riziko. "Bojím se toho, že do konce volebního období se začnou schvalovat 'drobné' změny z iniciativ jednotlivých poslanců. Což je mimochodem největší korupční nástroj, který v Česku máme. Lobbisti a šíbři mají posledních pár měsíců šanci dosáhnout svého," řekl Aktuálně.cz.

Vláda dotáhla manko z minulého období

Přestože kabinet Andreje Babiše není v naplňování vlastní protikorupční agendy důsledný, tak naopak dotáhl manko zbylé po vládě Bohuslava Sobotka, v níž bylo hnutí ANO, ČSSD a lidovci. V prosinci 2019 ve sněmovně prosadil nominační zákon, jenž upravuje systém dosazování členů výkonných a dozorčích orgánů ve firmách se státní účastí. Zákon platí od loňského ledna.

Podstatou normy je rozprášení předchozího systému svévolného výběru kandidátů, nově každý z nich musí projít výběrovým řízením. Vedle toho vláda předloni zajistila, že v registru smluv se musí objevovat i kontrakty firem obchodovatelných na burze jako ČEZ nebo České dráhy, které se týkají poradenských služeb či sponzoringu. Zmíněné společnosti byly této povinnosti ušetřeny. Kabinet tím reagoval na návrh Pirátů.

Mimo vládu vznikl ještě jeden zákon, jenž má ambici ochránit zdejší prostředí před korupcí. Piráti po dohodě s dalšími pěti stranami předložili návrh reformy antimonopolního úřadu. "V tomhle období jsme zažili rezignaci předsedy úřadu z důvodu korupčních podezření. Nicméně je to systémový problém úřadu, který koncentruje veškerou moc v rukou jediné osoby, což je potřeba změnit," řekl k tomu Aktuálně.cz poslanec Pirátů Vojtěch Pikal. Vláda však na svém prvním letošním jednání návrh nepodpořila.