Babišovi advokáti mluvili jen půl pravdy, Nagyová však zasáhla křehkou část obžaloby
Aktuálně.cz přináší analýzu obhajoby, která v kauze údajného dotačního podvodu při budování farmy Čapí hnízdo zazněla první den procesu.
Publikováno: 12.9.2022
Předseda ANO si s sebou do největší jednací síně Městského soudu v Praze přivedl v pondělí ráno tři advokáty. Promluvili dva. Jako první si vzal slovo coby hlavní obhájce Michael Bartončík, poté vystoupil Eduard Bruna. Spoluobžalovanou Janu Nagyovou (dříve Mayerovou), někdejší Babišovu spolupracovnici, zastupuje Josef Bartončík, bratr Babišova klíčového advokáta.
Jmenovaní právní zástupci mluvili dohromady dvě hodiny. Kolem svých klientů vystavěli tři hlavní linie obrany, jež měly obžalobu státního zástupce Jaroslava Šarocha vyvrátit. Používali u toho silná tvrzení. Opakovali sousloví jako "absolutní logické lapsy", "zásadní trhliny" nebo "flagrantní a školácké chyby".
Nedává podle nich smysl, že Šaroch postavil Babiše napodruhé před soud, když už jednou stíhání zastavil. Bývalý premiér neměl na lavici obžalovaných usednout také proto, že ho poslanci vydali ke stíhání podle jejich názoru nezákonně. Argumentovali tím, že zákon v rozhodné době neobsahoval kvalifikaci skutků, pro které podal Šaroch obžalobu.
Popřel Šaroch sám sebe?
Jaroslav Šaroch skutečně v srpnu 2019 stíhání Andreje Babiše, Jany Nagyové a tehdy dalších pěti obviněných zastavil. Jeho závěr ze zákona přezkoumal tehdejší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, na konci bylo rozhodnutí o obnovení stíhání Babiše a Nagyové. Zeman jasně řekl, že v jejich případě není kauza řádně objasněná.
"Státní zástupce Šaroch tehdy správně rozhodl stíhání zastavit, podáním obžaloby ale popřel sám sebe," prohlásil Babišův advokát Michael Bartončík. Nezmínil však důležitou věc. Od Zemanova zásahu se důkazní situace změnila. Policii se přihlásili svědci, kteří chtěli změnit původní výpověď. Tentokrát svědčili v neprospěch Babiše.
Zásadní bylo svědectví jednoho z někdejších manažerů Čapího hnízda, na které upozornily Seznam Zprávy. Podle něj byl Babiš hlavním hybatelem projektu, za nímž stál jeho holding Agrofert. Dotace ve výši 50 milionů korun přitom byla určena pro malé a střední firmy. Obdobně nově mluvili i bankéři z britské banky HSBC, která půjčila farmě 375 milionů korun.
Vydání sněmovnou v souladu se zákonem
"Můj klient by měl být vyňat z působnosti orgánů činných v trestním řízení, jeho trestní stíhání je nepřípustné," pokračoval Bartončík. Babiš stanul před soudem díky tomu, že ho letos v březnu vydala do rukou kriminalistů a žalobce Poslanecká sněmovna. Rozhodla na základě žádosti policie, která ho skutečně chtěla stíhat pro jiné skutky, než kvůli nimž je Babiš obžalovaný.
Popis deliktu, kterého se měl Babiš dopustit, navíc vycházel z první žádosti o vydání, jemuž sněmovna vyhověla v září 2017. Tehdy přitom bylo obviněných 11 lidí. Z pohledu Bartončíka šéf ANO stojí před soudem kvůli činu, pro jehož stíhání sněmovna souhlas nedala, proto u soudu jako obžalovaný nemá co dělat.
Bartončík však brojil proti něčemu, co je od května vyřešené. Tehdy Nejvyšší soud vyřizoval jeho totožný podnět. Připustil sice, že popis skutku v rozhodnutí poslanců se od obžaloby liší, stejně jako že sněmovna rozhodla podle staré žádosti. Ve zbytku však Bartončíkovo podání zamítl. Stejně tak učinil na počátku pondělního hlavního líčení soudce Jan Šott.
"Rozhodnutí Poslanecké sněmovny předcházela dlouhá debata přítomných poslanců, z níž vyplynulo, že trestní spis byl státním zástupcem poskytnut k prostudování a členové sněmovny měli možnost se seznámit se stavem objasňování skutku, pro který je poslanec Andrej Babiš stíhán," rozhodl Nejvyšší soud s tím, že o zákonnosti vydání "nelze mít pochybnosti".
Hrozba pro Babiše za druhý trestný čin
"V případě mého klienta by byla porušena zásada retroaktivity, protože jeho jednání podle tehdejšího zákona trestné nebylo. Nemohl se dopustit trestného činu, který v tehdejší právní úpravě neexistoval," prohlásil Babišův advokát Eduard Bruna. Babiš se podle obžaloby dopustil zločinu v období od října 2007 do února 2008. Tehdy měl dávat příkazy, aby Čapí hnízdo nevypadalo jako součást Agrofertu.
Bruna reagoval na upozornění soudce Šotta, podle něhož se v průběhu procesu může ukázat, že Babiš se bude zodpovídat také z pomoci k poškození finančních zájmů Evropské unie. Je pravda, že zmíněnou kvalifikaci tehdejší trestní zákoník neznal. Jeho účinnou součástí se stal až roku 2010. To je však je jen půlka celého obrazu.
Už v rozhodné době byla součástí trestního zákona kvalifikace poškozování finančních zájmů Evropských společenství, která je svou podstatou totožná. Liší se jen v tom, jak přísně k takovému deliktu přistupuje. Původně se trestal až 12 lety vězení, podle nové úpravy lze za něj uložit nejvíce "jen" 10 let za mřížemi.
Podle Bruny je vyloučené Babiše postihnout za pomoc při poškození finančních zájmů Evropské unie ještě z jednoho důvodu. Musel být sám předložit nepravdivou žádost o dotaci. A šéf ANO se tohoto procesu neúčastnil. Ale součástí kvalifikace je i to, pokud dotyčný neoprávněně získanou subvenci použije. A dotace padla na stavbu Čapího hnízda.
Spor o malý a střední podnik
Naopak na křehké místo obžaloby ve svém vystoupení ukázala Jana Nagyová, která je obžalovaná z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů Evropské unie. O něj se povede nejtvrdší spor během hlavního líčení. Jde o to, zda bylo možné Farmu Čapí hnízdo považovat za malou a střední firmu. Obžaloba tvrdí, že díky spojení s Agrofertem takovou nebyla.
"Byla jsem ujištěna, že akcionáři jsou nepodnikající fyzické osoby a že společnost není majetkově propojená s jinou firmou," uvedla Nagyová. Byla to ona, kdo v únoru 2008 podal za Čapí hnízdo žádost o dotaci. Tehdy firmu z většiny vlastnil Babišův švagr Martin Herodes, zbytek patřil jeho ženě Monice a dvěma dětem. Také z toho Šaroch dovozuje vazbu na Agrofert.
V dané době byla problematika malých a středních firem v souvislosti s evropskými dotacemi poměrně novou záležitostí, na kterou se teprve tvořil jednotný výklad. Nagyová navíc upozornila na to, že i sama policie si tuto otázku vyřešila teprve v druhé půlce vyšetřování.
"Nechápu, že se po mně chce, že jsem tehdy měla vědět něco, o čem se policie a státní zastupitelství dohadují posledních pět let a k čemu shromáždily 34 766 listů trestního spisu," uvedla Nagyové, podle níž bylo Čapí hnízdo podmínky malé a střední firmy splňovalo.
Hlavní líčení pokračuje do konce týdne. Jako svědci mají vystoupit znalec z oboru ekonomie, Babišova žena Monika či bývalý šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek, který byl původně také mezi obviněnými. Jeho stíhání žalobce Šaroch zastavil na jaře 2018.