Babišův důchodový veletoč. Z nereálného slibu se couvá a prý za to může „zlý Brusel!“
Publikováno: 28.6.2026
KOMENTÁŘ / Vrácení maximálního důchodového věku na 65 let patřilo k nejúčinnějším heslům, s nimiž hnutí ANO vstupovalo do loňských voleb. Bylo srozumitelné, snadno zapamatovatelné a mířilo přesně tam, kde to nejvíc bolí: na obavu statisíců lidí, že se konce práce ve zdraví prostě nedožijí. Jenže necelý rok po volbách se z vlajkového příslibu stává spíš zátěž, kterou by koalice nejraději odsunula do nejvzdálenějšího šuplíku. A jako čerstvý důvod, proč to nejde hned, se nečekaně nabízí Brusel. Připomeňme, oč jde. Vláda Petra Fialy zvedla strop pro odchod do důchodu na 67 let. Bylo to opatření nepopulární, zato finančně logické a v souladu s tím, kam míří většina evropských zemí. Stárnoucí populace a delší dožití znamenají, že průběžný systém potřebuje buď více plátců, nebo pozdější odchody, jinak se dříve či později dostane do vážných potíží. Veřejnost to nesla nelibě a politicky se tím otevřel obrovský prostor. Když se v roce 2023, tedy ještě před schválením posunu na 67 let, ptalo Centrum pro výzkum veřejného mínění, vyslovilo se pro vyšší věk odchodu do důchodu pouhých 13 procent dotázaných. Proti stálo 84 procent. Slíbit návrat k 65 letům tak nebylo nijak odvážné, byla to jistota. Háček je v ceně. Podle podkladů ministerstva práce, které vede Aleš Juchelka za ANO, by snížení stropu stálo státní rozpočet každoročně miliardy navíc, kolem roku 2050 už 129 miliard ročně, a částka by dál rostla. Zástupci zaměstnavatelů odhadují, že v roce 2060 půjde dokonce o 190…