Během pandemie se celosvětově propadla svoboda tisku, Česko je na 40. místě žebříčku
Novinářské povolání je plně nebo částečně blokováno ve více než 130 zemích, napsala ve zprávě mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic.
Publikováno: 20.4.2021
Letošní žebříček podle RSF odráží dramatické zhoršení v přístupu k informacím a více překážek pro informování veřejnosti. Podíl na tom nese pandemie covidu-19, která v některých státech posloužila jako záminka odepřít novinářům přístup k informacím. Organizace hodnotí situaci žurnalistiky jako "velmi špatnou", "špatnou" nebo "problematickou" v 73 procentech ze 180 zemí. Data ukazují, že práce novinářů na citlivých tématech a investigace si pohoršily zejména v Asii, na Blízkém východě a v Evropě.
Novináři v Česku podle RSF čelí velkým výzvám, mezi které patří hrozby médiím veřejné služby ze strany vládou kontrolovaných dozorčích orgánů, nenávistné on-line kampaně či rozšíření takzvaných alternativních médií. Rozsáhlou nedůvěru v novináře posilují i slovní výpady českého prezidenta Miloše Zemana a dalších vysoce postavených představitelů země, píše organizace.
V Evropě si letos pohoršilo Německo, které se ze skupiny států s dobrým postojem k médiím přesunulo do skupiny "docela dobrých", respektive se propadlo z 11. na 13. místo. Podle RSF za tím stojí útoky na novináře ze strany "demonstrantů podporujících extremistická hnutí a konspirace při protestech vůči opatřením proti koronaviru".
"Žurnalistika je nejlepší vakcínou proti dezinformaci," uvádí generální tajemník Christophe Deloire. "Bohužel její produkci a distribuci příliš často blokují politické, ekonomické, technologické a někdy dokonce i kulturní podmínky," dodává Delorie, podle kterého je žurnalistika nejúčinnějším prostředkem, jak zajistit veřejnou debatu založenou na široké škále zavedených faktů.