Bezpečnostní analytik Ludvík: Západ nechce prohru Ukrajiny, ale netouží krvácet za osvobození okupovaných území

Publikováno: 6.2.2024

ROZHOVOR / Válka Ruska proti Ukrajině se po takřka dvou letech posouvá do nové a nebezpečné fáze. Zatímco ukrajinská protiofenziva nedokázala dobýt zpět významnější část okupovaných území, iniciativu za obrovských obětí přebírá ruská armáda. Rusko zároveň dokázalo nastartovat masivní vojenskou výrobu, naopak Západ v dodávkách zbraní a finanční pomoci napadené zemi polevuje. O současném vývoji války jsme hovořili s politologem a bezpečnostním analytikem Janem Ludvíkem z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Jak byste popsal momentální stav rusko-ukrajinského konfliktu? V médiích se častěji mluví o patové situaci. Fronty se momentálně příliš nehýbou, to ale nutně neznamená, že konflikt směřuje právě k patu. Ruská armáda od konce podzimu, když se vyčerpala hodně očekávaná ukrajinská protiofenzíva, převzala iniciativu a dnes na řadě míst postupuje, přestože jen na velmi omezeném území. Otázkou zůstává, nakolik je udržitelná opotřebovávací dimenze této války, což v tuto chvíli nedokážeme odhadnout. Dalo by se to přirovnat k první světové válce, kde byly teritoriální změny na západní frontě podobně malé. Jednotlivé strany tehdy dobyly první linii zákopů, ale už se nedokázaly dostat za ni, což se nyní fakticky opakuje. Palebná síla v kombinaci s průzkumnými prostředky je na obou stranách tak drtivá, že ani jedna strana není schopná zkoncentrovat dostatek sil a probít se hlouběji do vnitřku obranných linií. A pokud už síly zkoncentruje, zpravidla o ně přijde. To znamená, že se fronta posouvá jen pomalu, takže Rusko v tuto chvíli postupuje o jedno stromořadí, a pokud dostatečně krvácí, podaří se jí dobýt jednu vesnici. Co ale nevíme je, jak dlouho si může Rusko nebo…
Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace