Bezpečnostní situace v Evropě je nejhorší od druhé světové války. Česko musí zvyšovat obranné výdaje
Publikováno: 17.3.2025
KOMENTÁŘ / Bezpečnostní situace v Evropě je nejhorší od konce druhé světové války. A ani se nezdá, že by se tento stav měl zlepšovat. Spíše naopak. Třetí rok sledujeme agresi Ruska vůči Ukrajině, což je největší zdroj nestability a ohrožení pro celý region, přičemž mezi Ruskem a euroatlantickým Západem znovu vypukla studená válka. Válka na Ukrajině v tomto kontextu není omezeným konfliktem dvou států, ale jde o součást širších imperiálních ambicí autoritářského kremelského režimu. Aktuální politický vývoj v USA pak vytváří zcela novou dynamiku pro logiku bezpečnostního uspořádání v Evropě a převrací dosavadní stav, což vzhledem ke geopolitickým ambicím Ruska nelze přejít jako dočasný výkyv ve fungování euroatlantického bezpečnostního rámce, ale je třeba z toho vycházet při utváření nového uspořádání evropské bezpečnosti. Bod obratu Evropský přístup k vlastní bezpečnosti se z dnešního pohledu jeví jako trestuhodná rezignace na vlastní zodpovědnost. Ta pramenila jednak z naivní víry ve fukuyamovský „Konec dějin“ a jednak ze slepého spoléhání na záštitu v podobě NATO, která se však vzhledem k drastickému nepoměru vojenských kapacit rovnala záštitě USA. Jedním z důkazů této celoevropské rezignace je i skutečnost, že až v roce 2024 poprvé vznikl post evropského komisaře pro obranu. Tento stav byl pro Evropu v horizontu prvních dekád 21. století výhodný, neboť jí dovoloval přesměrovat prostředky do budování pohodlného sociálního státu na úkor investic do vlastního bezpečí. Evropa, ale nejen ona, nutno zmínit, že podobný přístup zastával třeba i Barack Obama, pak velkoryse přehlížela varovné signály jdoucí z Putinova Ruska, na které ve svých dílech upozorňovaly mimo jiné ruské autorky Anna Politkovská či Máša Gessenová.