Běžte volit! A volte přesně opačně, než vás prosí premiér. Řekněme si to na placato
Publikováno: 16.10.2026
GLOSA / „Pokud to mám říct na placato, tak volte naše ženy,“ žadonil Andrej Babiš ve svém nedělním videu před druhým kolem senátních voleb. Premiér, který se jinak nejraději chlubí vlastními zásluhami, najednou objevil emancipaci. Jak dojemné. Jenže o ženy tu nejde. Jde o senát. A o to, že Babiš zkrátka nemá všechno. Výsledek prvního kola je výmluvný. Z pěti kandidátů zvolených rovnou do senátu nebyl ani jeden z ANO. Do druhého kola sice postoupilo třináct kandidátů hnutí, ale jen dva z prvního místa. Jedenáct jich musí dohánět ztrátu. Na poměry strany, která si každý úspěch ráda nechá zarámovat a každou porážku vysvětlí spiknutím, docela nepříjemné probuzení. Senát je přitom poslední významnou parlamentní pojistkou, kterou Babiš nemá automaticky pod kontrolou. Vládu má, sněmovnu také. Ale horní komora může vládní zákony vracet, zpochybňovat jejich ústavnost a u ústavních změn má nezastupitelnou roli. Není všemocná, ale právě proto je důležitá. Demokracie totiž nestojí jen na tom, že někdo vyhraje volby. Stojí také na tom, že ani vítěz nemůže úplně všechno. A koaliční obchodníci tomu nasazují korunu. Doslova. SPD po neúspěchu svých kandidátů podpořila uchazeče ANO a Tomio Okamura si od toho slibuje větší šanci prosadit českou korunu do Ústavy. Tak vypadá politika, když se principy stanou položkou na směnném lístku. Jaký by tedy měl být člověk, kterého teď pošlete do Valdštejnského paláce? Nemusí mít stranickou knížku, kterou považujete za tu správnou. Měl by ale…