Biden i liberální levice narazili. Do cesty se jim postavil Nejvyšší soud
Publikováno: 20.7.2023
KOMENTÁŘ / Nebude příliš velkým přeháněním, když hned úvodem tohoto článku napíšu, že se Nejvyššímu soudu Spojených států podařilo během pár dnů třemi rozhodnutími rozbít velkou část priorit administrativy Joea Bidena, ale i americké liberální levice jako takové. Vraťme se ale na začátek. Proč je Nejvyšší soud tak důležitý? Autoři americké ústavy si zřejmě nikdy nepředstavovali, že získá takové postavení, jakému se těší dnes. Soudní moc je ostatně v ústavě zakotvena až jako třetí ze tří, za mocí zákonodárnou a výkonnou. Přesná odpověď na tuto otázku by si vyžadovala důkladnější analýzu, alespoň stručně lze ale říct, že od roku 1803, kdy si soud v rozhodnutí Marbury v. Madison „přisvojil“ pravomoc posuzovat ústavnost zákonů a rušit je, jeho moc enormně vzrostla. Složení devítičlenného soudu a nominace nových soudců jsou tak extrémně výbušným politickým tématem a výjimkou nejsou ani rozsáhlé obstrukce v Senátu, který o nich rozhoduje. Dávno minuly doby, kdy byli kandidáti schvalováni téměř jednomyslnými většinami – a to i tak vyhranění soudci, jako byla liberální ikona Ruth Bader Ginsburg nebo ultrakonzervativec Antonin Scalia. Celá věc je o to vypjatější, že soudci jsou prezidentem jmenováni do funkce doživotně. Trumpův odkaz Většina komentátorů se shoduje, že jednou z největších a nejtrvalejších změn Trumpova prezidenství je, že jmenoval během jediného funkčního období hned tři soudce – Neila Gorsuche, Bretta Kavanaugha a Amy Coney Barrettovou. Tato možnost se mu naskytla kvůli úmrtí dvou soudců a odchodu jednoho na odpočinek. Pro srovnání: Bidenovi se prozatím podařilo jmenovat jen soudkyni Ketanji Brown Jacksonovou, a to po odchodu soudce Stephena…