Bílý dům vzdal „deeskalační“ snahy na Blízkém východě. Írán se útokem na Izrael dopustil zásadní chyby
Publikováno: 7.10.2024
KOMENTÁŘ / Rok po vypuknutí války, v níž jsou izraelské síly od počátku vázány přinejmenším na pěti frontách, Bidenova administrativa vzdala snahy „deeskalovat“ konflikt s Íránem. Tato válka je z podstaty komplexní a nikdy ji nebylo možné redukovat na vedlejší operaci v Gaze, jak to dělala senzacionalistická západní média fandící teroristům. V Bílém domě zřejmě konečně pochopili, že pokusy utlumit probíhající široký konflikt, za nímž stojí íránský program územní expanze a zničení Izraele, nepřinesou nic dobrého. Američtí politici obhajující funkce nemohou potřebovat velkou krizi na Blízkém východě. Ta by před volbami hrozila růstem cen benzínu, který se tradičně promítá do průběhu hlasování. Svět se však nutně neřídí potřebami a přáními politiků, byť mluvíme o vedení „jediné zbylé supervelmoci“. Ale také se podle dostupných zpráv zdá, že scénář vážné ropné krize nejspíše nehrozí, protože proti němu působí jiné síly. Izraelský ministr obrany Jo'av Galant ve středu 9. října odlétá na čtyřiadvacetihodinovou návštěvu Washingtonu. To s největší pravděpodobností ukazuje úzkou vzájemnou koordinaci při plánování izraelské odvety proti Íránu za raketové útoky z posledních dní. Implicitně by tím Washington uznal krach „Obamova odkazu“, který měl na dekády zajistit bezjaderný status Íránu. Neboť hlavním cílem izraelských úderů se s velkou mírou jistoty stanou právě íránská jaderná a raketová zařízení. Raketovým útokem na Izrael, který měl být pomstou za zabití šéfa libanonského Hizballáhu Hasana Nasralláha, se Teherán dopustil zásadní chyby. Eliminace „korunního klenotu“ mezi arabskými proxies by pro ajatolláhy byla…