Blažek odkládá projednání Istanbulské úmluvy. Politici chtějí víc času pro diskuzi

<img width="1920" height="1278" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/12/DSC4740.jpg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="Zbyněk Pecák / FORUM 24" loading="lazy" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/12/DSC4740.jpg 1920w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/12/DSC4740-300x200.jpg 300w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/12/DSC4740-1024x682.jpg 1024w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/12/DSC4740-768x511.jpg 768w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/12/DSC4740-1536x1022.jpg 1536w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/12/DSC4740-640x426.jpg 640w" sizes="(max-width: 1920px) 100vw, 1920px" />Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) požádal o odklad projednání Istanbulské úmluvy do konce ledna 2023, napsal <a target="_blank" href="https://denikn.cz/797034/blazek-odklada-projednani-istanbulske-umluvy-do-ledna-2023-koalice-k-ni-ma-vlazny-pristup-a-nechce-se-o-ni-rozbit/?ref=tit" rel="noopener noreferrer">Deník N</a>. Odklad projednání úmluvy odsuzující mimo jiné domácí násilí a sexuální obtěžování, kterou Česko před lety podepsalo, ale stále neratifikovalo, vysvětluje potřebou politických debat. Podle deníku má současná vládní koalice premiéra Petra Fialy (ODS) k úmluvě spíše vlažný postoj. Část poslanců pak přiznává, že by její ratifikace mohla poškodit koaliční vztahy. Istanbulská úmluva odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, takzvané zločiny ze cti či mrzačení genitálií. Státy se zavazují k uzákonění opatření proti násilným výpadům a k prevenci, ale také k vyčlenění peněz na pomoc obětem i na práci s pachateli. Česká republika, kde vyvolává úmluva silné emoce, ji sice v květnu 2016 podepsala, aby dokument ale začal platit, musí ho ratifikovat sněmovna a senát a podepsat prezident. Podle kritiků, k nimž patří konzervativci či katolická církev, není taková dohoda potřeba a postavila by muže a ženy proti sobě. Podle zastánců by naopak zdůraznila nepřijatelnost násilí a rozšířila prostor pro poskytnutí pomoci obětem. Bývalý kabinet Andreje Babiše (ANO) měl úmluvu kvůli ratifikaci projednávat předloni v červenci, jednání však odložil. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková, která dnes ve funkci končí, původně nepatřila k zastáncům dokumentu, na podzim 2019 ale řekla, že je jeho ratifikace v Česku potřeba. Na začátku loňského března uvedla, že Babišova vláda úmluvu do podzimních voleb už nejspíš neratifikuje, a rozhodnutí tak bude až na příštím kabinetu. "Jednání vlády o úmluvě budou předcházet další politická jednání," sdělil nyní serveru mluvčí vlády Václav Smolka. Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že žádost o další odložení projednání, a to do konce ledna 2023, odeslalo úřadu vlády minulý týden. "Rádi bychom poskytli dostatečný časový prostor pro politické předjednání dané problematiky. To samozřejmě nevylučuje dřívější kroky směřující k rozhodnutí o tom, zda Istanbulská úmluva bude, či nebude ratifikována, pokud se dospěje k politickému konsenzu před uvedeným datem," doplnil mluvčí resortu Vladimír Řepka.

#Hlavní stránka #Zprávy #Ministerstvo spravedlnosti #Pavel Blažek #Petr Fiala #vláda

Publikováno: 31.1.2022

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) požádal o odklad projednání Istanbulské úmluvy do konce ledna 2023, napsal Deník N. Odklad projednání úmluvy odsuzující mimo jiné domácí násilí a sexuální obtěžování, kterou Česko před lety podepsalo, ale stále neratifikovalo, vysvětluje potřebou politických debat. Podle deníku má současná vládní koalice premiéra Petra Fialy (ODS) k úmluvě spíše vlažný postoj. Část poslanců pak přiznává, že by její ratifikace mohla poškodit koaliční vztahy. Istanbulská úmluva odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, takzvané zločiny ze cti či mrzačení genitálií. Státy se zavazují k uzákonění opatření proti násilným výpadům a k prevenci, ale také k vyčlenění peněz na pomoc obětem i na práci s pachateli. Česká republika, kde vyvolává úmluva silné emoce, ji sice v květnu 2016 podepsala, aby dokument ale začal platit, musí ho ratifikovat sněmovna a senát a podepsat prezident. Podle kritiků, k nimž patří konzervativci či katolická církev, není taková dohoda potřeba a postavila by muže a ženy proti sobě. Podle zastánců by naopak zdůraznila nepřijatelnost násilí a rozšířila prostor pro poskytnutí pomoci obětem. Bývalý kabinet Andreje Babiše (ANO) měl úmluvu kvůli ratifikaci projednávat předloni v červenci, jednání však odložil. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková, která dnes ve funkci končí, původně nepatřila k zastáncům dokumentu, na podzim 2019 ale řekla, že je jeho ratifikace v Česku potřeba. Na začátku loňského března uvedla, že Babišova vláda úmluvu do podzimních voleb už nejspíš neratifikuje, a rozhodnutí tak bude až na příštím kabinetu. "Jednání vlády o úmluvě budou předcházet další politická jednání," sdělil nyní serveru mluvčí vlády Václav Smolka. Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že žádost o další odložení projednání, a to do konce ledna 2023, odeslalo úřadu vlády minulý týden. "Rádi bychom poskytli dostatečný časový prostor pro politické předjednání dané problematiky. To samozřejmě nevylučuje dřívější kroky směřující k rozhodnutí o tom, zda Istanbulská úmluva bude, či nebude ratifikována, pokud se dospěje k politickému konsenzu před uvedeným datem," doplnil mluvčí resortu Vladimír Řepka.