Blažkův náměstek dělal účetního skupině, která okradla stát o stamiliony na DPH

Daňhelovi policie nedokázala, že o podvodech věděl. Dle expertů to tušit musel. Firmy nepodnikaly, jen za použití dokladů od Daňhela okrádaly stát.

Publikováno: 17.1.2022

Blažkův náměstek dělal účetního skupině, která okradla stát o stamiliony na DPH; Zdroj foto: Jakub Plíhal

Třináct let vězení vyměřil loni v květnu olomoucký vrchní soud uprchlému podnikateli Husseinu Rekhemovi. Se svými spolupracovníky obral stát o stamiliony korun. Obžaloba ale naznačuje, že to mohlo být ještě víc. Vyšetřovatelé rozkryli činnost skupiny v letech 2008 až 2010, kdy předstírala, že do arabských zemí prodala textil za 1,8 miliardy, a stát jí vrátil 334 milionů na DPH. Peníze se nikdy nenašly, pachatelé je vybírali v hotovosti a končily neznámo kde.

Spolu s Rekhemem skupinu vedl také obžalovaný byznysmen z brněnské kauzy Stoka Saman El-Talabani. Vytvořili dva řetězce zdánlivě nezávislých firem a do účetnictví dávali i stonásobně nadhodnocené faktury. Mnohé z dokumentů byly navíc falešné. Za zboží si mezi sebou firmy neplatily a peníze po sobě nevymáhaly. Stát tak "vracel" peníze, které mu žádná z firem neodvedla.

"Bylo prokázáno, že se jednalo o zcela účelově založené subjekty, které nejsou vlastníky žádných nemovitých věcí ani nějakého zpeněžitelného movitého majetku a na jejich bankovních účtech nebyly zjištěny žádné finanční prostředky. Zmíněné společnosti nevykazovaly standardní obchodní aktivity," uvedl olomoucký vrchní soud, který nad skupinou vynesl loňský pravomocný rozsudek. Ten mají Aktuálně.cz a HN k dispozici.

Doklady, pomocí kterých žádaly od státu peníze firmy na konci řetězců, zpracovávala společnost Deup. Ta má jediného vlastníka - Radomíra Daňhela.

Nebyla to přitom první Daňhelova spolupráce se zmíněnou skupinou. Už dříve stál za účetnictvím další z jejích firem, která šla před soud v roce 2008. Tehdy ale žalobci vinu neprokázali, i když byl systém obchodů stejný. Rozkrytí případu podle nich komplikovaly i vazby podezřelých na elitní policisty a expolicisty, kteří jim informace z vyšetřování vynášeli.

Daňhel tak v případu figuroval jen jako svědek. Podle oslovených odborníků si podezřelého podnikání svých klientů všimnout musel. Sám to však popírá. 

Blažek: Daňhel bude sestavovat rozpočet ministerstva

Tři dny před Štědrým dnem jmenoval Daňhela nový ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) svým náměstkem. Oba muži jsou dlouholetí obchodní partneři a přátelé. Na ministerstvu už s Blažkem působil Daňhel před deseti lety. "Čeká nás sestavení rozpočtu na další rok. Proto jsem oslovil Radomíra Daňhela, který problematice rozumí," prohlásil nyní ministr. Daňhelovu práci pro firmy, které stát okrádaly na daních, na dotaz Aktuálně.cz a HN nekomentoval. "Pana Rekhema neznám," uvedl. 

V životopisu na webu ministerstva má Daňhel uvedeno, že se dál věnuje daňovému poradenství. Jednatelem společnosti Deup přestal být 29. prosince, ze zákona jako náměstek podnikat nesmí. Jako jednatelka je dnes uvedena žena z Ostravy, Daňhel je vlastníkem firmy.

Nic nelegálního jsem nedělal, hájí se Daňhel

Jakýkoliv podíl na trestné činnosti Rekhemovy skupiny Daňhel popírá. Policisté mu nedokázali, že by věděl o tom, že doklady, které vypracovával, používá skupina k okrádání státu.

Reportérům potvrdil, že jeho firma Deup dělala účetnictví brněnským společnostem Nord Amstrdam a Larnk See a že ho kvůli tomu Rekhem sám vyhledal. Obě firmy ovládal utajeně, ani u jedné jako majitel v obchodním rejstříku zapsaný nebyl.

Zeptat se na spolupráci přímo Rekhema není možné. Při vyšetřování kauzy uprchl do Dubaje a dodnes je nezvěstný. Redakcím se ho nepodařilo zastihnout ani na jednom z telefonních čísel, která jsou s ním spojována.

Nynější náměstek ministra spravedlnosti a jeho zaměstnanec dle obžaloby dělali účetnictví firmám, jejichž podnikání se "zcela vymykalo běžným obchodním zvyklostem" a skýtalo "komplex absurdních nedostatků a podivností", jak napsal Radek Mezlík, tehdejší žalobce z olomouckého vrchního státního zastupitelství.

Daňhel vidí podnikání jako standardní. "Byl to mezinárodní obchod - nákup, prodej," sdělil. Podle soudu ale firmy žádný obchod neprováděly. Na jednotlivé transakce v řádech desítek milionů neexistovaly smlouvy, firmy si vzájemně stamilionové částky neplatily a ani po sobě dluhy nevymáhaly. Přesto spolu obchodovaly nerušeně dále.

"Samotné účetnictví těchto firem jsem nezpracovával. Na základě výstupů z účetnictví jsem dělal daňová přiznání, případně účetní závěrky. Neměl jsem k dispozici smluvní dokumenty, vycházel jsem z podkladů z účetnictví," popsal Daňhel svoji práci.

Reportéři prošli účetní závěrky firem dostupné v obchodním rejstříku. V roce 2009 například firma Nord Amstrdam uváděla, že dluží více než 900 milionů korun, někdo jiný zase dlužil obdobnou částku jí. Neměla žádné zaměstnance ani toky na bankovních účtech. S výjimkou stamilionů vrácených na DPH od státu, které ale ve stejný den, kdy dorazily, skupina vybrala z bankomatu.

Oslovení odborníci se domnívají, že účetní měl podvody minimálně tušit. "Z povahy popsaných transakcí je zřejmé, že firma Deup, která koncovým článkům řetězců vedla účetnictví, musela mít podezření, že se její klienti dopouští daňových podvodů," uvedl auditor společnosti Good Governance Lukáš Pečeňa, který dělal vnitřní audit pro pražský dopravní podnik nebo pro ministerstvo financí. "Hlavní účetní by měl mít vždy alespoň přiměřenou jistotu, že doklady zachycují skutečnost," doplnil.

I podle šéfanalytika protikorupční organizace Transparency International Milana Eibla jsou dokumenty, která Daňhel zpracovával, podezřelé. "Obě firmy podle těchto dokumentů vypadají jako prázdné schránky, kdy většina peněz firmou jen protéká. Není možné, aby zpracovatelé účetních závěrek nemohli vidět varovné znaky," prohlásil.

Účetní pro další firmu, která byla za podvody u soudu

Daňhel tvrdí, že každodenní účty měl na starosti jeho zaměstnanec. Podle zjištění redakcí jde o Petra Kubeše, který ale podrobnější komentář odmítl. "Já jsem ve věci vypovídal u soudu. Byl jsem zaměstnanec. Co mi bylo přiděleno, to jsem účtoval." Na dotaz, zda mu nepřišly účetní operace divné, se odvolal na mlčenlivost. U Daňhela prý pracoval zhruba 15 let. 

Se svým někdejším podřízeným Daňhel údajně o podrobnostech z účetnictví nemluvil: "Pan Kubeš nepřišel s tím, že by bylo třeba v této záležitosti do toho nějak aktivně vstoupit z mé strany."

V době, kdy s Kubešem účetnictví zmíněných dvou firem zpracovávali, stál přitom Rekhem před soudem kvůli své další společnosti Nedland Company. Ta podle obžaloby v letech 2002 a 2005 fingovala obchod s břitovými destičkami do Spojených arabských emirátů a Libye, opět s cílem získat desítky milionů na vratkách DPH.

I při těchto obchodech jim podle zjištění Aktuálně.cz a HN jako účetní asistoval Daňhel, což nyní náměstek reportérům potvrdil. O soudím líčení ale prý nic netuší. "Nejsem si vědom toho, že by tam něco takového probíhalo," řekl. Od soudu tehdy ještě Rekhem odešel jako nevinný. 

Blažkovi lidé pronajali podvodníkům levně městské domy 

V době, kdy Rekhemova skupina okrádala stát o stamiliony korun, získávala také lukrativní prostory v centru Brna do pronájmu. Některé pak mohla výhodně privatizovat. Přestože Blažek tvrdí, že Rekhema nezná, měl odsouzený podnikatel na brněnskou ODS silné vazby. 

Na radnici městské části Brno-střed o výhodných pronájmech hlasovala rada, v níž tehdy seděl nejen Blažek, ale také jeho dobrý přítel a nynější náměstek brněnské primátorky Robert Kerndl či samotná primátorka Markéta Vaňková, někdejší Blažkova advokátní koncipientka.

Zápisy z jednání rady, které mají reportéři k dispozici, ukazují, že Rekhemovi lidé uspěli v roce 2008 hned ve třech případech. Firma Nord Amstrdam získala pronájem na adrese Solniční 8. Prostory měly firmě bez zaměstnanců a reálné obchodní činnosti sloužit k "prodeji dětských a kojeneckých potřeb". 

Na stejném zasedání radní odsouhlasili pronájem prodejny s dárkovými a dekoračními předměty pro firmu Golden Nars Trading Company, kterou ovládal Husseinův starší bratr Najih Rekhem. 

Ani ne o měsíc později rada zasedala znovu. Nebytový prostor ve Dvořákově 3 odhlasovala pro firmu Nedland Company, za kterou stál Rekhem. Ve stejné době se u soudu bránil, že s touto firmou nedělal milionové daňové podvody. 

Jeho lidé získávají v Brně pronájmy dodnes. Golden Nars Trading Company byla úspěšná v roce 2019, rok poté, co se na radnici z opozice vrátila ODS. V ulici Údolní získala nájem pro kadeřnický salon, přestože neměla oprávnění kadeřnictví provozovat. Týden poté zastupitelstvo schválilo, že dům půjde do privatizace. 

Rekhemovi získávali pronájmy mimo jiné na živnostenské oprávnění Najihovy manželky Romany. Ta prohlašuje, že bylo všechno v pořádku. "Dali jsme normálně nabídku a město nás vybralo. Manžel čeká, až ho policie pozve na výslech a všechno vysvětlí," řekla redakci.

Manipulace s městským majetkem vyšetřuje policie

Policisté ale pracují s verzí, že pronájmy nebyly jen shodou okolností, a Husseina i Najiha Rekhemovy dále prověřují. Vyšetřování se týká i Daňhela s Blažkem. Jak Aktuálně.cz a HN informovaly, šest zdrojů potvrdilo, že Blažka a jeho spolupracovníky policie vyšetřuje kvůli manipulacím s majetkem Brna.

Prověřování odstartovala výpověď expolitika Pavla Hubálk, stíhaného za podvod. Poté, co se případu ujala Národní centrála proti organizovanému zločinu pod dozorem olomouckých vrchních žalobců, vypověděl Hubálek, že byl součástí širšího systému, který za úplatky lidem městské byty a nebytové prostory zajišťoval. Řídili ho podle něj právě vlivní politici ODS v čele s Blažkem.

Šéf jihomoravské ODS Blažek i další členové strany dlouhodobě označují Hubálka za podvodníka, který se lhaním snaží sám vyvinit. Daňhel redakcím řekl, že Hubálka nezná, a popřel, že by s ním či Rekhemovými řešil pronájmy nebo privatizace městského majetku.

Aktuálně.cz a HN ověřily, že složitá schémata pronájmů propojeným osobám, která Hubálek policistům popsal, souhlasí se záznamy radnice Brno-střed. 

Hubálek vypověděl, že politici ODS Rekhemovi a jeho rodině k výhodným nájmům a privatizacím pomáhali a brali za to i milionové úplatky. Uvedl, že se to týkalo radního Kerndla, nynějšího náměstka primátorky, a popsal konkrétní příklad, kdy mu bratři Rekhemové dali úplatek 1,5 milionu korun.

"Je to lež, kterou šíří trestně stíhaný Hubálek. Bratry Rekhemovy neznám, žádné úplatky jsem od nich nedostal, na městské části jsem nikdy žádné obálky s nabídkami neotevíral," uvedl před dvěma lety Kerndl. Fotografie z Hubálkovy svatby, kterému byl Kerndl za svědka, ale ukazují, že mezi hosty byli i Rekhemové. 

Jakékoli pochybení odmítá také Blažek. "V radě jsem byl do roku 2010 a pronájmy se tehdy rozhodovaly na základě soutěže vyhodnocené dislokační komisí," napsal redakcím s tím, že informace, jak firmy platí daně a kdo sedí v jejich orgánech, radní neměli.

Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace