„Blesková“ válka Kremlu proti NATO. Moskva by s útokem nemusela čekat
Publikováno: 16.1.2024
KOMENTÁŘ / Šéf českého generálního štábu podobně jako někteří evropští kolegové opírá úvahy ohledně budoucího bezpečnostního prostředí na kontinentě o nedávno publikovanou německou studii. Podle ní máme na odstrašení příštího ruského útoku směrem na západ zhruba šest až deset let. Existuje ovšem protichůdný názor, který tvrdí, že po případném přerušení konfliktu na Ukrajině by Moskva před střetem s NATO nemusela čekat na úplné přezbrojení a rekonstituci svých jednotek. Scénář pro případný střet s Aliancí se totiž liší od opotřebovací války, kterou (víceméně z nouze, kvůli neúspěchu předchozích plánů) musí Rusko vést proti Ukrajině. V případě napadení NATO by se Kreml patrně pokusil spíše o krátkou „bleskovou“ válku založenou na modelu „postavení západních vlád před hotovou věc“ a kalkulující s nedostatkem politického odhodlání bránit země východního křídla Aliance. Mnohé z takového scénáře jsou v souladu s dřívějšími studiemi, které předložila třeba americká RAND Corporation. Podle těchto modelů by Moskva mohla postupovat dvoufázovou metodou „rychlé obsazení – jaderné zastrašování“. Síly NATO přítomné na východě jen na základě rotací, nikoliv na trvalých základnách, by podle původní studie RAND nestačily na úkol zabránit Rusku v rychlém obsazení tří států, které považuje za bývalé kolonie „na výletě“. To koneckonců platí i nyní. Lotyšsko, Estonsko a Litva vynaložily ohromné podíly svých zásob zbraní a munice, jakož i obranných rozpočtů, na pomoc Ukrajině, zatímco proces trvalého rozmístění jednotek západních států na jejich území neprobíhá zrovna nejrychleji. Kalkulace s nedostatkem vůle Předpokládaná metoda „pojištění“ okupovaných území by dále zahrnula bleskové vyhlášení anexe doprovázené hrozbou,…