Bohatí opouštějí Středomoří. Extrémní horka mění mapu Evropy a ženou lidi na sever
Publikováno: 14.9.2026
Evropa má za sebou další klimaticky extrémní léto. Podle nejnovějších analýz s sebou přineslo přibližně 35 000 nadbytečných úmrtí, z nichž se většina bohužel koncentrovala ve Francii, Španělsku a Německu. Vlny veder si v posledních letech vyžadují v průměru přes 540 000 lidských životů ročně, přičemž na samotný evropský kontinent připadá zhruba 175 000 obětí. Přelomová studie z Oxfordské univerzity poprvé komplexně zanalyzovala více než 200 světových milionových metropolí a sestavila unikátní žebříček jejich rizikovosti. Výsledky jasně ukazují, že o přežití obyvatel nerozhodují pouze samotné stupně na teploměru, ale především zranitelnost infrastruktury, sociální faktory a celková nepřipravenost. Vědecký tým přisoudil každému velkoměstu specifické skóre. Vedle reálných teplot a frekvence vln veder výzkumníci zkoumali průměrný věk obyvatel, dostupné ekonomické zdroje, plošný přístup ke chladicím systémům a procento městské zeleně, která tlumí efekt obávaného „tepelného ostrova“. Z tohoto pohledu vyšly jako nejohroženější oblasi světa Indie, Pákistán, Nigérie a Ghana. Více než 95 % nejrizikovějších center leží v Jižní a Jihovýchodní Asii či v subsaharské Africe. V první padesátce se však umístily i populární destinace jako Káhira nebo Bangkok. Na západní polokouli získal nejhorší hodnocení arizonský Phoenix (75. pozice). Pro Evropu studie přinesla šokující varování. V žebříčku nepřipravenosti se postupně za sebou umístily prestižní evropské metropole: Bukurešť, Řím, Barcelona, Milán, Paříž a Varšava, těsně následované Madridem, Mnichovem a Berlínem. Naopak malajsijské město Kuala Lumpur nabízí fascinující paradox. Přestože čelí extrémním a nebezpečným teplotám, v celkovém hodnocení dopadlo překvapivě dobře. Město totiž těží z obrovské schopnosti adaptace…