Boj o půdu i peníze. Kanada staví na území indiánů plynovod, kmen mluví o válce
Moderní plynovod přes historické indiánské území má nakopnout kanadskou ekonomiku. Část kmene ale s jeho výstavbou nesouhlasí.
Publikováno: 20.1.2019
Sněhem se táhne vysoký dřevěný plot omotaný ostnatým drátem. Před ním stojí cedule - zákaz vstupu bez souhlasu - a ručně malovaná značka stopky. Jde o jednu z mnoha blokád na lesní cestě k místu nedaleko Houstonu v kanadské Britské Kolumbii, kudy by měl v budoucnu vést zkapalněný zemní plyn LNG.
Barikády se v 15 stupních pod nulou pevně drží skupina demonstrantů, převážně žen s pomalovaným obličejem. Odmítají uhnout policii a nechtějí ji pustit na své území.
Výzvy strážníků neposlouchají, se stoupajícím napětím ale prostřednictvím vysílačky posílají do bezpečí děti a starší protestující. Po několikahodinovém rozmlouvání a překřikování policisté bariéry rozebírají, pronikají na území kmene a jeho 14 členů zatýkají. Některé při tom podle záběrů, které indiáni zveřejnili na sociální síti Facebook, sráží obličejem na promrzlou zem.
V pozadí je slyšet tradiční zpěv kmene. Záběry oficiálních médií nejsou, policie novináře nepustila blíž.
Vzdávání se není v naší krvi, vzkazovali lidé z Wet'suwet'en už týdny skrze možná až překvapivě profesionální videa. "Kanada se snaží o to, co dělala vždycky - používat násilí proti původnímu obyvatelstvu, aby mohla vydělávat na jeho půdě," stojí v oficiálním prohlášení kmene s tím, že pokud dojde k násilí, budou to vnímat jako vyhlášení války.
Postup policie následně spustil řadu masových demonstrací. "Premiérovi Justinu Trudeauovi chci jen vzkázat: Vítejte na bitevním poli jménem Britská Kolumbie," prohlásil na jedné z nich předseda společenství indiánských kmenů provincie, náčelník Stewart Phillip.
Premiér Trudeau pod tlakem
Pro Trudeaua je to nepříjemná situace. Už v předvolební kampani před čtyřmi lety sliboval, že chce napravit křivdy, které Kanada spáchala na původním obyvatelstvu. Ať už jde o převýchovu dětí v křesťanských školách, malý důraz na vyšetřování vražd a mizení indiánských žen nebo právě mnohdy násilné zabírání půdy indiánů.
Trudeau tvrdil, že prosadí změnu federálního zákona tak, aby byl při plánování infrastruktury nutný souhlas kmene, kterému území historicky patří. V současnosti je totiž oficiálně potřeba záměry pouze "konzultovat". K úpravě ale dosud nedošlo.
Na oficiálním představení plánu plynovodu v říjnu loňského roku se Trudeau navíc otevřeně postavil za největší současný projekt kanadské infrastruktury. Zdůrazňoval hlavně jeho pozitiva - 670 kilometrů dlouhý plynovod výrazně zrychlí přepravu národního bohatství, technologie zkapalnění umožní jeho bezpečnější vývoz do Asie a projekt vytvoří potřebná pracovní místa, odhadem až deset tisíc. To vše, aniž by měl plán masivní dopad na životní prostředí (podle ekologů nicméně násobně zvýší emise v provincii).
Vedle Trudeaua tehdy kromě představitelů provincie a společenství firem okolo stavby plynovodu stáli i zástupci prvních národů, jak se indiánům v Kanadě oficiálně říká. Tedy ti z nich, kteří výstavbu podporovali.
Trudeau teď tvrdí, že nevěděl, že někteří zástupci komunity (včetně honorárního náčelníka) s výstavbou nesouhlasí. Nastalá situace ho podle jeho slov mrzí a chce ji řešit.
Demonstraci původních obyvatel v hlavním městě Ottawě se ale minulý týden vyhnul, přestože se konala přímo před budovou parlamentu, a o napětí nemluvil ani během veřejné části už dříve naplánovaného jednání s prvními národy. To navíc muselo kvůli protestu změnit místo konání.
Stále větší část původních obyvatel tak premiéra v médiích označuje za pokrytce, který jejich postavení nijak nezlepšil a schovává se před problémy.
Indiáni, kteří na nerostech vydělávají
Část národa, přes jehož území má plynovod vést, ovšem výstavbu opravdu odsouhlasila. Dokonce šlo i o některé zvolené zástupce kmene.
Podle demonstrantů ale jejich hlas nemá váhu, protože jejich volbu si v minulosti vyžádala federální vláda a kulturně to pro ně nemá žádný význam. Pro kmen je prý klíčové slovo hlavního náčelníka, jehož funkce se dědí po matčině linii. A ten se půdy ani vody na svém území vzdát nechce.
Schizofrenie uvnitř kmenů není nijak výjimečná a úřady v Kanadě se s ní potýkají často. Firmy často neví, s kým jednat, a propukají tak rozsáhlé soudní bitvy. Částečným řešením bývají někdy smlouvy o uvolnění území. Třeba v oblasti severní Alberty, kde se nachází jedno z největších nalezišť ropných písků na světě, indiánské firmy dostávají na základě dohody od nadnárodních společností zakázky. Za posledních 15 let si tak vydělaly přes pět miliard kanadských dolarů.
Protestující z řad kmene Wet'suwet'en ale o podobné dohodě slyšet nechtějí. Chlubí se tím, že žádnou smlouvu ve své historii nepodepsali a nechtějí na tom nic měnit. Jejich blokády území budou zřejmě pokračovat. Hrozí tak další soudní spory a také horké chvilky pro premiéra Trudeaua, jehož popularita už tak před nadcházejícími volbami padá.