Boj s inflací zdraží úvěry k číslům, co tu dlouho nebyla. A růst sazeb navíc nekončí
ČNB se zvyšováním sazeb snaží zpomalit růst inflace. Zároveň tím však opět výrazně přidusí ekonomiku a ve výsledku může přivést obávanou stagflaci.
Publikováno: 31.3.2022
"Česká národní banka s ohledem na vývoj inflace k dalšímu zvýšení úrokových sazeb přistoupit musela. Ačkoli s sebou tento krok přinese další zdražování hypoték, investičních i spotřebitelských úvěrů, moc jiných nástrojů, jak se pokusit tempo růstu cen zkrotit, ČNB nemá," uvádí Miloš Filip, ředitel realitního fondu Schönfeld & Co Prémiové nemovitosti.
"Trh spekuloval, že ČNB dnes zvýší sazbu dokonce na 5,25 procenta. Toho se ale její bankovní rada zjevně zalekla, neboť příliš vysoké úroky mají dusivý dopad na ekonomiku," uvedl Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank a člen NERVu. "Tu už nyní bude tížit právě vysoká inflace a také dopady válečné vřavy na Ukrajině," dodává.
Rizika a nejistoty vývoje odhadovaného v aktuální únorové prognóze České národní banky jsou podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka znatelně proinflační, a to zejména v krátkodobém horizontu. "To oproti stávající prognóze vyvolává potřebu výrazně přísnější měnové politiky, a to zřejmě po delší dobu," uvedl Rusnok.
Důsledky vyšších úrokových sazeb
Co vlastně vyšší sazby znamenají? V první řadě vedou k vyšším úrokům a zdražují tak úvěry, včetně těch hypotečních. Znamená to tedy zhoršení přístupu k financování pro podniky i jednotlivce. Růst sazeb je ale naopak dobrá zpráva pro ty, kteří mají peníze na spořicích účtech a termínovaných vkladech. Ty tak na zvýšeném úročení vydělají více.
"Sazby hypotečních úvěrů překročí pět procent a budou stoupat k šesti procentům i v následujícím roce", domnívá se zemský ředitel společnosti 4fin Tomáš Trauške. Toto zvýšení se podle něj u většiny bank projeví do jednoho měsíce.
"Je na místě, aby klienti řešili své končící fixace a ideálně brzy vyřešili jejich rezervace. Výhodné to bude v čase pro spořící a termínované účty, kde čeká lepší sazby. Zároveň dojde k poklesu dluhopisových fondů, tedy přichází čas k jejich postupnému nákupu," dodal Trauške.
Miloš Filip předpokládá, že se v důsledku vyšších korunových úrokových sazeb více developerů a investorů rozhodne zajistit si financování v eurech. "Protože nejistoty ohledně dalšího vývoje eurozóny svazují Evropské centrální bance ruce více než dříve a její hlavní úroková sazba zůstává na nule, budou se eurové úvěry v Česku vyplácet čím dál víc. A to přesto, že u nich musíme počítat s náklady na zajištění kurzového rizika," vysvětluje Filip.
Čeká se další navyšování
Bankovní rada ČNB je podle Rusnoka připravena pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb tak, aby "ukotvila inflační očekávání". "Opětovné brzké obnovení cenové stability je přitom nyní naprostou prioritou banky," uvedl Rusnok.
Podle něj v jarních měsících inflace dál poroste a zůstane velmi vysoká i po zbytek letošního roku. Zároveň předpokládá, že vypuknutí války na Ukrajině sníží očekávaný český ekonomický růst letos zhruba na polovinu.
Kovanda varuje, že pokud se tíživé ekonomické dopady války, souvisejících sankcí a odvetných kroků Ruska budou stupňovat, třeba v podobě přerušení dodávek ruského plynu do EU, nelze vyloučit růst základní sazby ČNB až k úrovni šesti procent. "Pravděpodobnější je však nárůst pouze nejvýše na úroveň 5,5 procenta v příštích měsících," dodává Kovanda.
Další růst sazeb předpokládá i Jana Mücková, ekonomka a obchodní ředitelka investiční skupiny LOGeco. "Inflace podle mého názoru poroste až k 15 %, a tomu se musí ČNB razantně postavit. Kromě sazeb ale nemá žádné příliš silné nástroje k ovlivňování cen. Sazby úvěrů tak budou dál růst, a to bude směřovat naši ekonomiku do minimálně krátkodobé stagflace - tedy kombinace nízkého hospodářského růstu a vysoké inflace," vysvětluje Mücková.