Boje mezi Arménií a Ázerbájdžánem v Náhorním Karabachu pokračovaly i přes noc
Baku hlásí ostřelování oblasti na západě Ázerbájdžánu arménským dělostřelectvem od úterního rána, na což ázerbájdžánská strana "adekvátně odpovídá".
Publikováno: 29.9.2020
Baku hlásí podle ruské agentury TASS také ostřelování pohraniční oblasti na západě Ázerbájdžánu arménským dělostřelectvem od úterního rána, na což ázerbájdžánská strana "adekvátně odpovídá".
Arménské ministerstvo obrany naopak podle agentury Interfax uvedlo, že ázerbájdžánské síly vedou silnou dělostřeleckou přípravu před další ofenzivou.
Boje mezi znepřátelenými stranami propukly v neděli ráno, jsou označovány za nejprudší od roku 2016 a podle prohlášení z obou stran si vyžádaly již desítky mrtvých. Baku i Jerevan přistoupily k mobilizaci záloh a vzájemně se obvinily z útoků a také z nasazení žoldnéřů ze Sýrie. Evropská unie, papež František i regionální velmoci Rusko a Turecko vyzvali Arménii a Ázerbájdžán, aby boje v Náhorním Karabachu ukončily. Situací se má v úterý na žádost evropských zemí zabývat Rada bezpečnosti OSN, uvedla s odvoláním na diplomaty agentura AFP.
Spor o Náhorní Karabach - enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem - panuje mezi Arménií a Ázerbájdžánem dlouhodobě. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 a Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu v krvavé válce, která si podle odhadů vyžádala na 30 000 mrtvých a jejímž výsledkem byly statisíce uprchlíků. V současné době se enkláva a přilehlý Lačinský koridor, vedoucí do Arménie, nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie, zatímco Ázerbájdžán považuje území za okupované.